14.11.2011 - Nelíbí se mi ten rozpohybovaný, rozkolísaný svět. Arabský živel bouří, Irán dokončuje atomovou bombu a Izrael se na ně chystá, měnová krize v Evropě už vedla k pádu prvních vůdců. Demokracie je v populistické krizi. Hospodářský výhled je chmurný. V r. 1912 si také lidé říkali, že ty "staré dobré pořádky" se jim nějak rozkolísali a netušili, jaká polovina století je čeká...

5.10.2011 - Začínáme si uvědomovat, že vychytrale žít na dluh nebo na úkor druhých nebo státu se nemá, ale hlavně nedá do nekonečna. To platí o jednotlivcích i státech. Ještě není jasné, co z toho uvědomění si vzejde. Ale obávám se, že nic dobrého. Krize eurospolečnosti i našeho provedení demokracie se nezadržitelně prohlubuje a oni nám to pilní a ne tak skrupulozní Asiaté spočítají.

16.7.2011 - Nějak se nám svět a zejména Evropa rozpohybovává. Jakoby konečně objevila základní pravdu, že v hojnosti a sociálním blahobytu nelze žít dlouhý čas na dluh. Děti se mají postarat o své stárnoucí rodiče, ovšem ne tak, že je uvrhneme do nesplatitelné dluhové pasti, kdy jednou vydělají sotva na úroky. Nezodpovědnost rodin, které si půjčovaly na dovolenou a vánoční dárky řeší dnes exekutoři, kdo a jak bude ale řešit nezodpovědnost států?

12.6.2011 - Tak odboráři se prý bijí a stávkují za nás. Ale tím nás jenom posouvají směrem k Řecku a Portugalsku. Reformy jsou nutné a samozřejmě nemohou být příjemné. Dočasné utažení opasků je cenou za dlouhodobější příznivější výhled. To jsou schopni pochopit i žáci vyšších ročníků základní školy.

3.5.2011 - "Tak nám zastřelili Usámu", řekla by Švejkovi paní Müllerová, kdyby ještě žili. Švejk by se zamyslel a odtušil "Však už bylo na čase. Ty lotroviny spřádal pěkně dlouho a šli po něm žandáři všech hlavních mocipánů". "No jo, dovolil si moc, ale co teď bude pane Švejku"? "No, co by bylo. Jako když v Protivíně stavěli ten slavnej pivovar. Taky se jim architekt zabil, když spadl z lešení a hned se přihlásili tři další, že ho dostavěj. A taky dostavěli".

15.4.2011 - Současná vládní krize a hrátky kolem ní - škoda slov.

1.4.2011 - Tak z té arabské revolty a zejména Libye nejsem moc moudrý. Často se dobře míněná pomoc mine účinkem nebo obrátí proti pomáhajícímu (třeba pomoc bité ženě při rodinné hádce :-)). Pokud ale jde opravdu o to žít moderněji a svobodněji nebylo by to špatné. Však také po čase v arabských ulicích nenadávají Západu. Nezakřikněme to a moc chvály demonstrujícím by jim mohlo uškodit v očích jejich jiných souvěrců. Uvidíme.

19.3.2011 - Japonci jsou chudáci, ale obdivuji jejich ducha, ukázněnost a morálku. O té si můžeme nechat jenom zdát. U nás to někdo zkazí rabováním už třetí den po katastrofě. Žijí na doteku dvou zemských desek, ale berou to jako součást života a nebrání jim to ve využívání nejmodernějších technologií. A tak to má být. Když využívám 50 reaktorů v tak tektonicky aktivní oblasti, tak také počítám s tím, že občas možná zaplatím přírodě jistou daň. Přesto se to vyplatí. Stále trochu kroutím hlavou nad hysterickým strachem z radioaktivity, samozřejmě bohatě živený medii. V rozsáhlé oblasti je řada totálně tsunami zničených měst s tisíci mrtvých a ještě více nezvěstných, ale co plní media? Únik radioaktivity, který přesáhl normy, ale zatím nikomu neublížil. Podstatně horší havárie v Černobylu způsobila smrt zhruba 3 940 osob, které zemřely nebo by v budoucnu mohly zemřít na nemoci v důsledku radiačního ozáření vyvolaného radioaktivním zamořením. Stal se dále osudným pro 47 osob (z řad záchranářů či pracovníků elektrárny) s diagnostikovanou akutní nemocí z ozáření. Dalších 9 osob zemřelo na rakovinu štítné žlázy. Průmyslový reaktor se nikdy nemůže stát atomovou bombou. Jen u nás zemře na silnicích na tisíc osob ročně, co teprve sopky, zemětřesení a tsunami. Ne, že bych to chtěl bagatelizovat, ale jít si u nás do lékárny kupovat jodid kvůli Fukušimě…

12.2.2011 - Nějak se to všechno mele. Někteří doktoři si hrají na polobohy a neváhají si brát jako rukojmí zdraví a životy pacientů. Hippokrates se musí obracet v hrobě. Ale ustupovat by se jim nemělo. Ať se zkusí živit jinak. Arabský svět posedla touha po svobodě a lepším životě. Jenomže každé skokové změny jsou doprovázeny zmenšením celkového krajíce. Aby to neskončilo v ještě větším marasmu s šaríjou a fundamentalisty u vlády. Takže zatím nic moc. Už aby tu bylo jaro, to snad něco dobrého přinese.

21.12.2010 - No nenaštvala by vás poslední koaliční krize? Když konečně máme jednou vládu odhodlanou dělat reformy a něco s naším zadlužením. Ukazuje se, že v politice se mohou objevit tři, pět, osm slušných tváří. Ale chtít aby to byla hned celá vláda včetně poradců a vyšších státních úředníků je zřejmě utopie. Může nás těšit, že čím víc korupcí se prolákne, tím více i ostatní zapochybují, že ani jim by to nemuselo projít. Nejhorší by byla klidná korupční mlha.

6.12.2010 - Poslední dny nám znovu připomněly, že příroda je mocný činitel. Stačí intenzivní několikadenní sněžení a doprava kolabuje. Sice se z toho zase otřepeme, ale neškodí si to uvědomit.

30.11.2010 - Jak to, že ekologická bruselská politika tolik dbá na biologickou diverzitu a její zachování v ekosystému Evropy, ale na druhé straně vůbec nemá radost z diverzity názorů lidí a států na budoucnost a uspořádání Evropy? Uniformita názorů a unifikace destbilizuje jak biologický, tak i společenský systém a je cestou do pekla. Nebo cestou k ovládnutí ostatních jedněmi.

25.11.2010 - Vědecká komunita již pomalu střízliví z humbuku kolem člověkem zaviněného globálního oteplování. Konec konců vědci jsou zvyklí, že hypotézy přicházejí a padají. Horší to bude s politiky, kteří nebudou chtít přiznat, že naletěli. Navíc jsou i nadále masírováni lobbisty, kteří z vlád tahají peníze na omezování exhalací oxidu uhličitého. Časem se z toho totiž stal dobrý byznys. A tak nebude jednoduché s tím přestat. Doporučuji si přečíst i zajímavý článek Prudké teplotní výkyvy v Česku způsobuje nízká sluneční aktivita

17.11.2010 - Před 21 lety to bylo idealistického očekávání... a přitom jsme si teprve zvykali, že normální kapitalistický stát není neslušné slovo. Princ na bílém koni se nekonal, ale přesto můžeme být spokojeni. Máme své základní svobody, pevnou měnu a nikdo nám nelinkuje jak máme žít. Zhýčkaní si ani neuvědomujeme, jak tohle je vlastně moc a co lidí po světě nám to závidí. Proto by neměl být dnes zapomenut ani Jan Opletal, protože na svododu a vlast je třeba být hrdý a umět ji i bránit. Tak si tedy užijte dne volna.

28.10.2010 - Státní svátek vzniku naší novodobé státnosti bohužel už většině lidí moc neříká. A přitom mnozí naši předci za ni byli ochotni položit i život. Je to dost ostuda, že máme víc genů po Švejkovi, než třeba Masarykovi, ale co s tím naděláš. Přechod z letního času na "normální" je naopak příjemnou záležitostí. Jen se dříve setmí, ale o to déle si budeme užívat útulného tepla domova či černou hodinku.

23.10.2010 - Tak Senát bude oranžový. Co se dá dělat, no snad to potřebné reformy moc nezbrzdí. Politici si aspoň zvyknou spolu více komunikovat. Zajímavé je geografické rozvrstvení - více méně modré Čechy a oranžová Morava. Zatímco velká města s celkem pochopitelnou výjímkou Ostravy byla dosud pravicová, překvapilo Brno svým příklonem k oranžové.

21.10.2010 - Nejen o fotovoltaice. V současné době mají politici máslo na hlavě kvůli fotovoltaice. Díky štědrým dotacím teď vláda shání 11.7 mld Kč, aby nárůst ceny pro domácnosti a průmysl byl "jen" 5,5%. Naprosto zbytečných 5,5% dodejme. Zezelenalá Evropa má tendenci penězi nás poplatníků urychlovat technický rozvoj netradičních zdrojů. Ale moc jí to nejde. V současné době splaskává celoevropská bublina s biopalivy, která nadělala více škody, než užitku a my jsme se blýskli fotovoltaikou. Proč to nefunguje u i zdánlivě rozumných myšlenek? Když stát uměle vytvoří nerovnováhu dotacemi, tak se najde vždy spousta vykuků, kteří přijdou na to jak odčerpat státní peníze do své kapsy. A už Izák Newton objevil, že každá akce vyvolá reakci, často na nečekaných místech. Tu lidé mnohdy nejsou schopni předvídat v celé komplexnosti. Náš průmysl a ekonomika má už od nepaměti jeden fungující regulátor a tím jsou peníze. Když je něco výhodné a výnosné, tak se to rozšíří samo. Viz rozvoj elektroniky po objevu tranzistorů a integrovaných obvodů. Každá myšlenka má svůj čas. Rozumnější je počkat až bude ropa opravdu docházet či významně podraží. Pak se biopaliva prosadí velmi rychle a sama. Stejně tak fotovoltaika. Až bude cena solárních panelů schopna konkurovat obvyklé ceně proudu budou se panely objevovat samy, ne jako houby po dešti ale spíše v rozumné míře. Žijeme ve velmi složitých systémech s vlastní dynamikou a to jak přírody, tak ekonomiky. Naivně si myslíme, že jim dobře rozumíme. Ale mezi pozorovat, zkoumat a řídit je propastný rozdíl. To by si měli politici uvědomit. Navíc ti obvykle nepatří k nejvzdělanějším a nejzasvěcenějším. Spíše k nejsebevědomějším. Trocha pokory by slušela. Snad si vezmou ponaučení. Tím spíš, že je na obzoru další blamáž s bublinou člověkem zaviněného globálního oteplování.

16.10.2010 - Včera jsme se dozvěděli jak dopadly komunální volby. Nic moc. Voliči jsou rozkolísaní, jako by sami nevěděli co si mají přát. Pudově se přiklánějí k štedrému státu, ale instinkt jim také říká, že stát by měl být i zodpovědný a nežít na dluh. Takže dilema. No uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál. Necháme se překvapit ať už příjemně či nepříjemně. Ale o to půjde mnohem víc v druhém kole senátních voleb. Levice by neměla dostat šanci v Senátu brzdit reformy, když sama žádnou rozumnou reformní alternativu nenabízí.

13.10.2010 - 33 chilských horníků se po nekonečných a neuvěřitelných 69 dnech dočkalo záchrany. Bylo velmi sympatické, jak se k jejich záchraně spojilo mezinárodní úsilí. Je to vlastně od dob Apolla 13 nejmediálnější a nejúspěšnější záchranná akce. Horníci si jistě psychicky sáhli na samé dno. Nejprve předpokládali, že jejich dny jsou sečteny a pak od nich naděje vyžadovala nadlidskou trpělivost. Jistě to každého z nich poznamenalo a život už nebude nikdy jako dříve.