Lidé si už strašně dlouho přejí setkat se s mimozemšťany. Nebo s nimi aspoň navázat kontakt. Od té doby, co pochopili, že Bůh nestvořil jen Zemi a že se život mohl vyvinout na různých místech vesmíru za různých podmínek. Protože schopnost k němu je zakódována ve vlastnostech samotné hmoty. Podobně jako třeba vykrystalizuje krystal.
Počítali, kolik je hvězd a u nich planet a jaká je pravděpodobnost, že v naší době někde poblíž existuje nějaká inteligentní civilizace. Ačkoliv Drakeova rovnice dávala naději, tak už Fermi skepticky poznamenal „Kde tedy všichni jsou“? S rozvojem kosmonautiky jsme začali vysílat sami signály do vesmíru s poselstvím „tady jsme“ a později přidávali informační plakety na dálkové sondy. Skeptici nadšence varovali, že setkání s mimozemšťany by nemuselo být zdaleka idylické. Ať si připomenou osud předkolumbovských indiánských civilizací Ameriky po objevení Ameriky. Ale lidstvo je nepoučitelné a každý si musí udělat své chyby sám.
Postupně nadšení opadávalo a nakonec zůstal jen projekt SETI, hledání mimozemské inteligence skenováním signálů přicházejících z vesmíru. Radioteleskopy zaznamenávaly radiové vlny a sofistikovaný software v nich hledal nenáhodné sekvence a periodicity. Dlouho bylo vše jen náhodné a přirozené, tedy až na pár výjimek, které se vždy nějak vysvětlily. Až v květnu v Arecibu zachytili ty blikající signály. Říkalo se jim tak proto, že pulzy připomínaly zapínaná a vypínaná světla. Vypuklo nadšení a zprávy zaplavily všechna světová média. Mimozemšťané nás kontaktují. Nejlepší vědci se pustili do luštění poselství, ale úspěch nepřicházel. Všichni si uvědomovali, co úsilí nás stálo rozluštit hieroglyfy, chetitské písmo a to byly lidské výtvory. Hledalo se v nich matematické poselství a jeden vědec dokonce tvrdil, že v nich vidí zárodky teorie strun. Nepomáhaly ani teorie grup a další symetrie.
Až jednoho mladíka napadlo převést tyto signály do akustické podoby a přehrávat si je v programu Audacity. Shodou šťastných okolností u toho byl jeho starý děda, bývalý skautský vedoucí a vojenský spojař. Ten se začal smát a divit se, co si to jeho vnuk přehrává. No přece ty signály z vesmíru opáčil vnuk. Ale jdi, podivil se děda. Vždyť je to americká morseovka. Víš, co se tam ozývá? A děda začal číst: “U parní lokomotivy u Kansas City včera explodoval kotel a zabil osádku i kolem projíždějícího vozku. Vlak u Denveru byl přepaden indiány a převážené zlato uloupeno. Úroda bavlny rekordní…“ Vnuk si pomyslel, že se jeho děda načisto zbláznil, ale nedalo mu to. Vygooglil si, co to byla morseovka, sestavil luštící software a nestačil se divit. Zpráva z vesmíru obsahovala telegrafní zprávy z předminulého století někde ze středozápadu. A v angličtině. To bylo přece absurdní.
Bylo to hned ve večerních zprávách Fox News a CNN a vyvolalo to ještě větší senzaci. Obviňovali vědce, že nejde o žádné signály z vesmíru, ale o sprostý podvrh. Znevážení vědecké obce. Ale pečlivé prozkoumání potvrdilo mimozemský původ signálů, které však překvapivě nepřicházely z hlubokého vesmíru, ale z blízkosti Jupiteru. Žijí tam někde na jeho měsících záhadní Jupiteřané? Konec konců o možnosti nějaké formy života na těchto měsících, zahřívaných gravitačním slapovým působením, se už dávno uvažovalo. Vyslaly se nové sondy, které to posléze objevily. Ten záhadný objekt, který obíhá měsíc Europa. Měřil na délku 475 m a široký byl zhruba 100 m. Na povrchu měl různé výstupky a dlouho nevykazoval žádnou vysílací aktivitu. Jen jednou za 36 hodin vyslal krátký komprimovaný pulz informace směřovaný k souhvězdí Orionu. Sondy pořídily rentgenový scan, který potvrdil, že uvnitř jsou jen struktury přístrojů a žádní zelení mužíčci. A pak objekt opět vyslal signál směrem k Zemi. Tentokrát to byl televizní záznam přistání Apolla 11 na Měsíci v červenci r. 1969. To už bylo divné, co nám tím chtějí říct? Navíc to byla evidentně automatická, byť inteligentní loď. Bylo evidentní, že nás sledují a vyhodnocují, kam až pokročil náš vývoj.
A potom se biologové shodli. My také přece monitorujeme hnízda čápů a jiných zajímavých tvorů, sledujeme jejich migrační trasy, feromony hmyzu, přehráváme delfínům jejich nahrané signály. Čekáme, jak zareagují a podle toho je hodnotíme a poznáváme.
Bylo z toho velké zklamání. Tak oni nás jen pozorují a zkoumají. Nestojíme jim za přímý kontakt a setkání. Aby řekli, my jsme ti a ti od souhvězdí Orion, jak mu říkáte vy. Mají nás pod dohledem a nejsme pro ně víc, než mraveniště, možná čáp. Zkoumají naše reflexy.
To byla velká rána pro dominantní predátorský druh planety, který stavěl počítače, rozbil atom a létal do vesmíru. Obohatilo to ale filozofii a nové směry hledaly co to vlastně ta inteligence je a v čem spočívá? Je nutné to neustálé extenzivní pachtění a množení? Nebylo by lépe v rovnováze? Kam směřovat a jaký je vůbec smysl směřování? A jeden moudrý rabín poznamenal, že možná právě to je to mimozemské poselství.