Klimatizmus.

Zrodilo se nové náboženství nebo snad spíše ideologie? Však mezi tím nejsou zas tak velké rozdíly. Obojí je založeno na výchozích postulátech, které se předkládají k věření. Lidská společnost totiž nemůže žít bez velkých témat, zvlčila by. Aspoň si to myslí vládnoucí politické a ekonomické elity. Ostatně nemyslí si to bezdůvodně, mají s tím dobré historické zkušenosti. S prostými lidmi je to stejné jako s pubertálním dítětem. Zaměstnejte ho něčím, pošlete do nějakého kroužku nebo ať dělá sport a nebude mít tolik času na zlobení. Ať se bojí nějakého nepřítele a ví, že se v rámci boje s ním bude muset uskrovnit. Terorizmus? Také, ale ten není celoplošný. To téma globálního oteplování rozhodně je. Jak to vlastně celé vzniklo? Obdobně jako bouřlivý pokrok analytické chemie s sebou přinesl i honbu na škodliviny v potravinách a životním prostředí, tak nové generace přístrojů a metod umožnily sledovat podrobněji i klimatické poměry na Zemi. Celá tisíciletí po zimě přicházelo jaro, po době ledové kratší oteplení. Znali jsme to vždy spíše zprostředkovaně a najednou nové přístroje, sítě a satelity umožnily měřit řadu nových jevů a trendů. Vědci je publikovali. Nic však není zadarmo a tak aby v této činnosti mohli pokračovat potřebovali k tomu získat další peníze, další granty. Tak zapojili bulvár. Kdo vám dá miliony jen tak na zmapování teplotních polí nebo tání ledovců? Ale když to podáte jako ohrožení lidstva, je to něco jiného. Stane se z toho veřejný zájem. Řada lidí se na to nabalí a zjistí, že se tím může docela dobře živit. A už to nikdo nezastaví. Důležité je, aby dopad hrozby směřoval dostatečně dopředu a nebyl tedy snadno vyvratitelný. Že se zatím nic moc neděje? Jen počkejte! Ač u počátečních měření byli spíše američtí vědci, uchytilo se to a rozvinulo především v Evropě, která byla odjakživa chytlavá na dramatické koncepty. Evropa, která se nikdy nedovedla postavit efektivně reálnému hrozícímu nebezpečí raději diskutuje a bojuje s větrnými mlýny. Tak dlouho se bála, aby nezčervenala, až zezelenala. Všimněte si té změny. Z původního tématu hodného možná do nedělní rubriky vznikl během několika desetiletí ekonomicko-politický segment zaměstnávající statisíce lidí mající úctyhodný rozpočet, povětšině z veřejných fondů. Prorostl už i do OSN, pořádají se mezinárodní konference jako Kyoto ozdobené účastí hlav států. Do jejich služeb se dala i řada jinak renomovaných vědců. Kdo by rád nezkoumal svůj oblíbený obor? A ti kteří odmítají hrát hru na blížící se konec civilizace jsou prohlašováni za kacíře. Co na tom, že podnebí na Zemi se v minulosti už tolikrát změnilo? Teploty již byly,například v druhohorách, o desítku stupňů vyšší a obsah obávaného oxidu uhličitého více, než dvojnásobný oproti dnešnímu, údajně alarmujícímu stavu. Výsledkem byla mohutná produkce fotosyntézy, které vděčíme dnes za ložiska uhlí. Hladiny moře již byly o desítky metrů výše i níže. Pak přišly doby ledové a v jejich střídavých periodách právě žijeme. Motorem toho všeho je Slunce. Jediný zdroj energie. Zatím poměrně mírný a stabilní, ale rozhodně ne konstantní. Podobně jako žena podléhá jeho chování řadě cyklů od toho nejmenšího jedenáctiletého přes řadu delších a ž po ty, které jsme díky naší krátké existenci prostě neměli šanci objevit. Na mohutných energetických tocích ze Slunce závisí, jak se v interakci se složitým geobiologickýcm systémem Země bude naše klima vyvíjet. Sami klimatologové přiznávají, že je to tak složité, že výsledky mohou být jen velmi přibližné. Například Chabibullo Abdusamatov, vedoucí laboratoří kosmických výzkumů Pulkovské observatoře Ruské akademie věd uvádí jiné výsledky. „Klimatické změny, pozorované v poslední době, jsou způsobeny neobyčejně vysokou úrovní a dlouhodobým trváním nárůstu intenzity energie, vyzařované Sluncem téměř v průběhu celého minulého století.“ Zvyšování množství skleníkových plynů v atmosféře není tím hlavním činitelem. Tuto hypotézu potvrdily výzkumy vzorků ledu, odebraných pomocí vrtů z hloubek 3 km v ledovcích Antarktidy a Grónska. Vědci zjistili, že ještě v období před érou industrializace, kdy o průmyslové činnosti člověka nebylo ani vidu, ani slechu, kolísalo množství oxidu uhličitého v atmosféře a docházelo ke změnám klimatu. Výzkum vzorků ledu také ukázal, že značné zvýšení množství oxidu uhličitého v zemské atmosféře nikdy nepředcházelo oteplení klimatu na Zemi, ale vždycky následovalo až po zvýšení teploty. „Takto jsme dospěli k názoru, že současný vzrůst koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší je důsledkem zvýšení teploty světových oceánů, což je především způsobováno vyšší intenzitou slunečního záření,“ dodává Chabibullo Abdusamatov. Kolem poloviny našeho století dokonce předpokládá mírné ochlazení, podobné tomu, které nastalo v letech 1645 až 1715 v Evropě, v Severní Americe a v Grónsku. Takováto situace může existovat přibližně 50 let Tolik jeden z řady opozičních názorů. Konec konců naše učebnice stále ještě uvádějí, že do 5-10 tisíc let nastane další doba ledová. Ale kněží globálního oteplování už burcují bohabojný lid aby se kál a platil za své hříchy odpustky ve formě drahých opatření na omezení exhalací oxidu uhličitého. Nejsou to většinou vědci, ti si s novými granty spokojeně bádají dál. Jsou to politici, úředníci a aktivisté, kteří si přece také svůj chleba musí zasloužit. Je zajímavé, že vědci, kteří možná upozorňují na mnohem reálnější hrozbu naší civilizaci, srážku s větším kosmickým tělesem, zatím vůbec neuspěli. Chybí jim ta celoplošnost, co když přiletí jen menší těleso, ale hlavně nemohou říct, že přiletí už za života našich pravnuků. Možná se to změní, až některý ambiciozní bulvární novinář trochu přihne pravděpodobnost. To vůbec nemluvím o hrozbě podle mne největší, kterou je explozivní přelidnění na naší planetě. To je však kupodivu politickým tabu protože politici cítí, že na tom si kariéru nevybudují. A tak nás straší a mnohé i živí hrozby zástupné. Vždyť naše technická civilizace je také součástí a výsledkem přírodní evoluce druhů a patří na naši planetu. Vždy, když jsme se opájeli myšlenkou poručit větru a dešti a ovlivňovat vývoj, nedopadlo to nejlépe. Co si má počít laik, který se v složité problematice nedokáže orientovat a který je denně atakován nejrůznějšími hrozbami, které se někomu hodí? Řiďte se svým zdravým rozumem. Žili jste si doposud svůj život v relativní pohodě? Tak v tom pokračujte a nenechte se znepokojit strachem tu z amerického radaru, E-ček v chlebu, mobilního telefonu u ucha nebo „zaručeným“ nárůstem průměrné teploty v r. 2100 o 1,1 až 6,4 °C. A zvolte si takové politiky, kteří nebudou chtít vybírat další desátky na „ekologické zbrojení“, ale ponechají vám raději prostředky na zvýšení vaší životní úrovně. 15.2.2007