Křesťanství se staví navenek jako mírná a smířlivá a tolerantní víra, respektující základní lidská práva a svobody. Tím se rádo vymezuje vůči islámu, který ve svém vývoji ustrnul v časných stoletích po svém vzniku. Ale je tomu skutečně tak? V mnoha oblastech života si vývoj vynutil i modifikace pohledu teologů. Na milost byly vzaty přírodní vědy a heliocentrický planetární systém. Původní představa Boha jako přívětivého všeobjímajícího starce sídlícího v nebi byla vystřídána sofistikovanějším transcendentním pojetím víry. Jiné legendy jako život a vykupitelské nanebevstoupení Krista je však natolik základní, že je ji obtížné modifikovat. Role víry zcela nezanikla ani v moderní technické společnosti. Lidem, kteří neuspěli ve svém životě nebo lidem nevyléčitelně nemocným, přináší nepochybně útěchu a úlevu, což uznávají i ateisté. Ale i řadu úspěšných křesťanů činí víra šťastnějšími. Nezpochybnitelný je i historicky morální vliv křesťanství na společnost., který možná v současné době trochu chybí. Ale nic se nesmí přehánět a je třeba mít na paměti, že víra je volná nabídka alternativy, ne imperativ a příkaz. A tady se dotýkáme oblasti, kde se křesťanství stále chová fundamentalisticky a osobuje si právo diktovat ostatním. Mám na mysli vztah církve k antikoncepci, přerušení těhotenství a výzkumu kmenových buněk vycházejícímu ze zárodečných buněk. Tady je stanovisko katolické církve nepochopitelně fundamentalistické a nepřístupné argumentům. Je přece absurdní upřít ženě právo rozhodnout o novém životě v jejím lůně bez ohledu na to jestli se narodí dítě chtěné, zdravé a do aspoň uspokojujících rodinných poměrů. Sama příroda to zařídila tak, že žena se na chtěné dítě těší a chrání ho, ale nutit ji donosit plod, který byl počat nezodpovědností, nevěrou nebo pod vlivem drog jen pro jakýsi filosofický imperativ je přece krutě absurdní. Proč má být s ženou "potrestáno" i ještě nenarozené dítě? Vždyť snad ani Bůh by nemohl chtít aby se lidstvo množilo za každou cenu i vlivem absurdních nedopatření. Ve svém přikázání předpokládá lásku. Copak to "a" v "milujte se a množte se" není najednou důležité? Lidské normy se tvoří všeobecným konsensem a tak by to mělo zůstat. Chápal bych, kdyby odpůrci potratů se sami tak chovali, případně adoptovali nechtěné děti, ale nutit jiné bez ohledu na jejich konkrétní situaci, jen proto, že oni jsou o tom přesvědčeni je fundamentalistické. Nemluvě už o lobbyistickém tlaku na zákonodárce. Nabídnout do diskuse svůj názor, ale jen trpělivě čekat zda najde odezvu, zda jsou přdkládané argumenty natolik živé, přesvědčující a atraktivní pro většinu. Obdobná situace je u nadějného výzkumu kmenových buněk, transformovaných z neuplatněných zárodků. Mohly by přinést naději řadě nevyléčitelně nemocných (Alzheimer, Parkinson, diabetes, koronární choroby a jiné). O to větší podiv působí odmítnutí této naděje především ze strany konzervativní americké exekutivy. Její druhotný vliv se pak promítá i do světa. USA jsou vůbec zemí paradoxů. Na jedné straně zde vzniká většina nových převratných myšlenek a na druhé straně zde probíhal "opičí proces" proti výuce evoluční teorie. Jeho dozvuky jsou znát dodnes. Je nepochopitelné, proč čerstvě oplodněný izolovaný zárodek dostává jako potenciální život přednost vůči konkrétním živým trpícím lidem, kterým by mohl přinést pomoc a chránil jejich životy. Vůči lidem, kteří jsou již pevně zakotveni ve svých rodinách, do kterých společnost investovala a kteří ji to vracejí. Ostatně jsme vůbec civilizace paradoxů. Ublížíte-li některému zvířeti, můžete se dostat před soud, zatímco statisíce jiných zvířat ženeme denně na jatka pro maso, které konzumujeme. Můžete být odsouzen za urážku osobnosti, ale statisíce dětí v rozvojovém světě mají "svobodu" umírat hlady. Morální normy jsou tedy spíš záležitostí historické zkušenosti a pragmatického rozumového konsensu a mělo by to tak zůstat. Svět potřebuje vizionáře, ale i ti mají své meze. Nejlépe to charakterizuje citát z knihy myslitele rumunského původu Emila Michel Ciorana Nástin úpadku: "Kdybychom položili na jednu misku vah zlo, které na světě rozpoutali 'čistí', a na druhou zlo lidí bez zásad a bez zábran, rovnováhu by vychýlila miska první. Katastrofy zkažených epoch jsou méně tíživé, než pohromy způsobené epochami horoucími. Bahno je příjemnější než krev. V neřesti je více mírnosti než ve ctnosti, ve zvrhlosti více humanismu než v přísných mravech". A proto braňme se fundamentalizmu v každé jeho podobě. 2.9.2006