O tom, že je nás na tuto Zemi už moc, se v médiích mluví dlouho. Zatím to však byly spíše takové filozofické úvahy, zda nás planeta uživí, či ne. I když už prý exponenciálně nerosteme, tak je nás pořád moc. Teď se ale už jasně projevují konkrétní symptomy přelidnění. Jedním z nejmarkantnějších je zanášení životního prostředí odpady. Plasty jsou dobrý sluha, ale zlý pán. Dalším takovým faktorem je narůstající antipatie, až nenávist k turistům, kteří zaplavují ve velkém významná turistická místa. V Benátkách se už téměř nedá žít a tak zavádí na turisty restriktivní poplatky a omezení. Tomu, že tam nepustí obří zámořské turistické lodi, se vůbec nedivím. Španělé víc hlídají a omezují turisty na Kanárech a Baleárech. Brání se i chorvatský Dubrovník.
Tyto tendence se projevují i u nás třeba při invazi Poláků v Adršpašských skalách. Také v Českém Krumlově nebylo hlavně před covidem pro turisty hnutí. A Karlův most by mohl vyprávět. Menší část to živí, ale tu větší otravuje. Konec konců i migranti, kteří se hrnou do Evropy, jsou takovým signálem. V určitých oblastech se prostě narodilo více lidí, než se jich tam dokáže uživit.
Paradoxně se více rodí v oblastech, kde je problém s uživením se. Přecházejí na hlodavčí populační strategii hodně potomků, oni někteří přežijí. Zatímco my ve vymírajících oblastech vyznáváme strategii šelem. Jen několik pečlivě vypiplaných potomků. A tak oni začínají převažovat a osud civilizace přejde na ně.
Přelidnění se objevuje i v sociální oblasti. Lidé jsou v překotném víru vývoje podráždění a trpí depresemi či naopak agresivním chováním. Nenaslouchají si a každý si mele to své.
Dalším symptomem je snadnější šíření nemocí a epidemií v rozsáhlé vysoce mobilní civilizaci. Patogen letecké společnosti roznesou v krátké době po celém světě. V městských aglomeracích se pak už šíří sám. Stále těsnějším kontaktem civilizace s divočinou pak vznikají nové nemoci, které následně lidi sužují, jako ebola, horečka nipah, virus zika a další. Nepříjemný problém představuje masové vymírání druhů, v pořadí šesté v dějinách planety, ale první vyvolané jediným živočišným druhem – lidmi.
S přemnožením nějakého živočišného druhu si příroda a evoluce vždy dokázaly poradit. Nejčastěji nedostatkem potravy či nemocemi. Agresivní technická civilizace s e však urputně brání vědou, technikou a zdravotnictvím. A bobtná. Ale příroda je mocná a zemská biosféra natolik cenná a vyjímečná, než aby si ji Země nechala zničit od lidoopa, který teprve před pár statisíci lety slezl ze stromů. Možná tentokrát zvolí nedostatek pitné vody, světovou válku. Z dlouhodobějšího hlediska by situaci vyřešila další perioda doby ledové. Tu by osm miliard lidí rozhodně nepřežilo.
Vyšlo v Neviditelném psu