V poslední době jsou lidé nadšení z portálu umělé inteligence ChatGPT, která umí zodpovědět většinu otázek. Ona by možná uměla všechny, ale lidé do ní vestavěli politicky korektní filtr. Její sestry umí namalovat na přání obrázek či složit melodii. Řadě profesí běží mráz po zádech. Umí složit i báseň a pedagogové nemají radost, že i esej či odborný referát.
Můžete ji požádat o naprogramování problému v libovolném programovacím jazyku nebo ji předhodit svůj výtvor, aby ho vylepšila či zefektivnila. Z nezkušeného programátora se tak snadno stane docela zručný.
Je rychlá a má k dispozici miliardy informací a hlavně stále se vylepšuje a roste. Algoritmy a ohromná paměť jsou jejím podhoubím. Blíží se už obávaný bod singularity, kdy umělá inteligence bude chytřejší, než my? No, fotografie, videozáznam či nahraný hlas už díky ní přestávají být důkazem. Zvládá pro nás nepředstavitelné množství dat a umí v nich hledat souvislosti.
Její kritici se snaží její význam snižovat poukazem, že je to „jen“ jazykový model, který klade slova za sebou, tak jak je to obvyklé a pravděpodobné. Ano, ale současně bere v potaz jejich kontext a význam, souvislosti v jakých se vyskytují a jak patří k sobě. To je celý složitý aparát, který tvoří její podstatu. Možná je právě proto tolik úspěšná, že je založena na slovech a tedy lidských pojmech, které jsou nám přirozené a blízké. Ne nějaké matematické vztahy. Tím je nám podobná.
Nastavuje zrcadlo naší inteligenci. Vždyť ta také v naší mluvě hledá vhodná slova, aby vytvořila smysluplnou větu. Ve škole vstřebáváme slova učitelova výkladu a pak u zkoušek se je snažíme znovu co nejvěrněji reprodukovat v kontextu, který jsme pochopili. Porovnáváme různé varianty a snažíme se z nich vyhmátnout ten podstatný kontext, o který nám jde. Myšlenky a nápady, to jsou věty ze slov. Dobře to vymysleli tvůrci té umělé. Udělali ji podle nás a dali ji křídla rychlostí elektronických obvodů a vesmírem paměťových buněk.
Můžeme být hrdí, že je vlastně „naše“ a ne něco cizího a nepochopitelného. Bude mít tedy i naše chyby a neřesti. A my díky ní možná lépe porozumíme i té své. Říká se, že kombinací slov a omíláním toho, co je známo nevymyslíte nic nového. Ale srovnávání a analogie jsou užitečné a umožňují extrapolovat o kousek dál, najít nový vztah či souvislost. My máme kromě mozku a slov však také ruce a ty mohou experimentovat. A experimenty jsou právě tím, co poskytuje nová data a vztahy mezi nimi, co nás posunuje dál. Co tříbí hypotézy. V budoucnu nebude umělá inteligence jen využívat naše báze dat a zkušeností, ale v dnešní automatizované společnosti bude navrhovat a provádět experimenty a hledat nové souvislosti. Bude se sama učit.
Prorůstá do našeho života a už tu bude s námi napořád, podobně jako elektřina. Doufejme, že vzájemný vztah bude trochu lepší, než má Homo sapiens s ostatními lidoopy, s kterými má také společný původ. To ukáže až budoucnost. Zatím se radujme, že nám přibyl nový šikovný, rychlý a „chytrý“ spojenec.
Vyšlo v Neviditelném psu