Ukrajinská půda začíná s jarním sluncem pomalu vysychat a celý západní svět napjatě čeká na ukrajinskou protiofenzivu, ke které tolik pomáhá a přeje jí úspěch, aby přiblížila konec tohoto znepokojujícího vojenského konfliktu. Je už dlouhý a stál mnoho životů a majetku. A navíc to asi bude jediný možný pokus. Buď a nebo. Jak teď asi uvažují hlavní protagonisté konfliktu? Jistě nemají klidné noci.
Putin si možná myslí, no jestli díky západním zbraním postoupí až na Krym, budu muset sáhnout k jaderným zbraním a tím si znepřátelím i země, kterým to bylo dosud jedno. Nemohu ale dopustit ani dobytí celého Luhaňska a Doněcka. To by byl můj konec. Jak národ přijme další mobilizace? Nevzbouří se proti mně generálové? Aby ukončili válku nebo aby v ní postupovali ještě razantněji? V každém případě mě nečeká nic dobrého a své hvězdné dny mám už za sebou. Stálo to za to? Mám riskovat válku s NATO, když už je stejně konec? Ale když ukrajinskou ofenzivu odrazíme a získáme ještě nějaké územní zisky, tak mohu zahájit mírová jednání a pak učinit kompromis s ústupky, vrácením Chersonska, a ze Záporoží si ponechat jen průchod na Krym. Luhansko, Doněcko a Krym bych pak měl smluvně podchycené a připojené zpět k Rusku. To by asi bylo maximum z možného, protože k čemu by mi byla denacifikovaná Ukrajina, kde by lidé nenáviděli Rusy a škodili by.
Ještě neklidnější noci má asi prezident Zelenskyj. Ví, že teď jde o všechno. O vlast i o něho. Pokud se ofenziva zadrhne a selže, tak už nezbydou další síly na boj. Lidé jsou už unaveni, země poničená a spousta lidí ztratila život při obraně země. Už nebudou mít sílu táhnout to dál. Také Západ je již unaven a část pomoci budeme muset jednou splatit a to jsou dluhy na několik generací. Jestliže ofenziva neuspěje, možná mě generálové se souhlasem USA nahradí a zatlačí na přijetí potupných mírových podmínek. Prožiju pak s rodinou zbytek života v Izraeli, jako ten, který se sice snažil, ale neuspěl? A co bude, když uspějeme a zatlačíme Rusy daleko na východ? S obsazením Krymu nepočítám, to je jen z propagandistických důvodů. Tam by nás lidé už ani nevítali. Ono to bude obtížné i osvobozovat Luhaňsk a Doněck, když lidé tam nesdílejí náš prozápadní kurz. Co pak na těchto územích? Ukázat laskavou tvář nebo tvrdě potrestat odpor? Bude to konec války, nebo Putin vyhlásí všeobecnou mobilizaci a vrhne na nás mnohonásobně větší síly? Pak by bylo jediným východiskem vyvolat válku mezi Ruskem a NATO.
Oba vůdci i jejich okolí jistě probírají situaci ze všech stran i variant, ale jen budoucnost ukáže, jak to nakonec dopadne. Jistá je jen spousta mrtvých. Většina světa si přeje konec tohoto konfliktu, ať už jsou nějak zúčastněni, sympatizanti, či jen musí snášet jeho důsledky. Je jisté, že Evropa i svět potřebují ukončit tento nepříjemný konflikt v Evropě. Otázka je jak? Jeho rozšíření by mohlo způsobit světovou katastrofu. Historie ukazuje, že země rozdělené válkou zůstávají na dlouhou dobu ohniskem napětí a nebezpečí, viz obě Koreje. Naproti tomu, když jeden zvítězí a získá celou zemi, bývá po čase klid, jak ukázal Vietnam, navzdory tomu, že tam vyhráli ti, které jsme nechtěli.
Držme tedy palce Ukrajincům, ale také sobě, aby už brzy zavládl mír.
Vyšlo v Neviditelném psu 2.5.2023