Bude lidstvo někdy řešit přelidnění?

Přelidnění je kardinálním problémem lidstva a stojí u kořene jeho mnoha hlavních problémů. Zkrátka je nás už moc, ale politici mlčí a úzkostlivě se tomuto tématu vyhýbají. Dobře vědí proč, jak by narazili a brzy skončili. To ale neznamená, že bychom se touto otázkou neměli zabývat.
Historický člověk se řídil pravidly přírody a jeho stavy regulovalo klima, predátoři a i nemoci. Před 70 tisíci lety se odhaduje počet lidí jen na pouhých a kritických 15 tisíc. Pak se zavedením zemědělství následoval růst a 6 tisíc let př. n. l. nás bylo už 10 milionů. Rostlo to pomalu a na přelomu letopočtu nás bylo 200 milionů a o tisíc let později 310 milionů. Predátory nahradily války a s větší koncentrací lidských sídel se zapojily i epidemie. Evropské morové rány, které kulminovaly mezi roky 1346 a 1353, připravily podle některých odhadů o život až třetinu obyvatel kontinentu.
Ovšem civilizace se rozvíjela a první miliardy dosáhla kolem r. 1804. Pak vývoj populace nabyl takřka explozívního rozvoje, ne nepodobného exponenciále. Dnes je nás 8 mld a další miliarda přibude za 12 let. Světová populace by mohla dosáhnout 9,5 až 10,5 miliardy v roce 2050. Lidský druh se vymkl z přírodní regulace. Díky rozvoji medicíny už i nemoci přestaly působit až na malé výjimky regulačně. Působily ještě války, ale s velikostí populace už ani ty neregulují. Zdálo se, že nás přibrzdí zdroje energie a surovin, ale moderní technologie posunují tuto hranici stále dále. V poslední době je hodně akcentován problém odpadů, od škodlivých látek v potravinách a půdě, až po mikroplasty ve vodě a shluky plastů na mořské hladině. Mementem nám budiž laboratorní Petriho miska s agarem. Když do ní naočkujeme nějakou bakteriální kulturu, začne se po chvíli rozvíjet a vytvoří malé kolonie bakterií. Ty se postupně stále rozrůstají, až zaplní celou plochu agaru. Rostou dál, narážejí na sebe, konkurují si a postupně zanesou agar svými rozkladnými produkty, až nakonec všechny vyhynou. No a Země také připomíná takovou velikou Petriho misku.
Jenomže politici problém ani nepojmenovávají a tlumí jen následky. Podávají léky, ale neléčí nemoc. Dokázalo by vůbec lidstvo nějak takový problém řešit? Upřímně moc si nedovedu představit jak. Vždyť právo množit se patří vůbec k těm nejzákladnějším. Není to jen právo, ale dokonce i pud a geny nás k tomu nutí. Nešlo by to rozhodně po dobrém. Pokus před časem učinila čínská komunistická strana a teď toho lituje a snaží se to napravit, když čelí stárnoucí populaci a deficitu žen. Omezení porodnosti by bylo celosvětově i obtížně vynutitelné a kontrolovatelné. Bez teroru by se to neobešlo. Ženy by zřejmě musely celoživotně v potravě nuceně přijímat antikoncepci nebo by jim byla v pubertě implantována a až po předložení úmrtního listu prarodiče by jim bylo početí možná umožněno. Nebo losovat možnost množení a jinak nucené sterilizace. Toho prostoru pro korupci. Takhle si lidstvo svoji zářivou budoucnost rozhodně nepředstavovalo.
Proto jsou pravděpodobnější jiná přirozenější přírodní řešení. Růst napětí a vznik ohnisek napětí, která budou ústit ve války. Nemusí jít vždy jen o politiku, ale také o vodu, energie a suroviny. Bývají však časově omezené a z hlediska vývoje krátkodobé. Populační vývoj neřeší a hospodářskou situaci navíc zhorší. Jednu takovou máme teď za humny. Také s velkou koncentrací a hlavně mobilitou lidí se budou šířit stále více epidemie a pandemie. Zatím ale také do populačního vývoje významně nezasáhly, nanejvýš trochu místně otupily problém stárnoucí populace a důchodového systému.
Mnohem závažnější jsou dlouhodobé migrační trendy. Byly tady vždy. Někde před 60 tisíci lety přišel z jihovýchodu do Evropy druh Homo sapiens a během dvaceti tisíc let vytlačil zde dlouho sídlící druh Homo neanderthalensis. Před 7-8 tisíci lety přišla opět z jihovýchodu invaze zemědělců a postupně nahradila společenství lovců a sběračů. Pak už přicházely migrační vlny hlavně z východu. My si tak nějak pamatujeme, že Kelty vytlačili Germáni a později přišli Slované. Ozbrojené vojenské vpády nebyly takovým problémem. Třeba Hunové i Mongolové byli nakonec vytlačeni. Bylo to intenzívní, ale netrvalo to dlouho. Mnohem závažnější jsou pomalé plíživé migrace, kdy se pomalu přesouvá obyvatelstvo s ženami a dětmi. Usadili se na volném místě, možná byli i částečně tolerováni a časem splynuli s původním obyvatelstvem. Přibývalo jich však, protože přicházeli stále další a původní obyvatelstvo raději ustoupilo nebo se v nich rozplynulo. První vlna Slovanů k nám přicházela mezi druhou polovinou 6. století a koncem 7. století. Pak následovala ještě druhá vlna. Podobně se stěhovali Vizigóti z Evropy až na sever Afriky. Příčinou migrace byl populační boom, změna přírodních podmínek, či touha po lepším. To, co trvá dlouhodobě a vytrvale je nejzávažnější. Společnost nemění extrémní události, ale trendy. Nejmocnějšími zbraněmi nejsou meče, kanony či rakety. Těmi je porodnost a dělohy žen. Těm nic neodolá, protože mají ve svých službách čas. Přesvědčili se o tom Srbové v Kosovu, kdy během pár století ztratili většinu. Konec konců i my pozorujeme poválečný rozmach romského etnika u nás.
Důsledkem přelidnění, ještě zdůrazněném klimatickými změnami, bude mohutná migrace, která už pomalu započala. Kromě klimatických změn ji iniciovaly i lokální válečné konflikty. Životní podmínky v Africe, části Asie a Střední Ameriky se zhoršují a média a internet ukazují, jak dobře se žije v Evropě či Severní Americe. No, nevydali byste se také na cestu? Zprvu přicházejí s nataženou rukou a žádostí o pomoc. Postupně však budou přicházet s nárokem. „Proč my ne, když vy“? Tomu se nedá čelit. Naše hodnoty nám brání střílet do bezbranného hladového davu. A pak už bude pozdě. Vzpomeňte na Mahátmu Ghándího, jak filozofií masového poklidného protestu donutil Angličany vrátit Indii Indům. A ti se přece jen občas nežinýrovali do Indů i střílet. Proto si myslím, že ani nedojde na prorokované války bohatého Severu s chudým Jihem. Musely by to být války genocidní a to nemáme v povaze.
Migrační proudy nás postupně naředí a v dlouhodobém období převládnou. Množstvím i porodností. Dobře, pomalu vymíráme a říkali jsme si o to. Otázkou je, do jaké míry bude nové etnikum schopné rozvíjet, či jen udržovat moderní technologie? Po rozpadu říše římské „barbary“ přišel středověk. Bez moderního průmyslu a zemědělství by se však neuživila ani současná populace. Dojde ke kolapsu a hladomorům? Přidruží se i epidemie? To bývá účinné a je to přírodní řešení, které má příroda ve své moci. Byl by to smutný konec technické civilizace, která by netrvala víc, než nějakých 250-300 let. Taková doba většinou civilizaci stačí, aby se sama udolala svými problémy.
Ale jak říká profesor Bárta, kolaps neznamená konec. Jen velké zjednodušení a nový začátek. Možná lidstvo vrátí do rozumných rozměrů a změní jeho filozofii blíže k přírodě a souladu s ní. A aby ho mohla i nadále regulovat. Nebo přijdou zase koumáci, co to zkusí znovu? To už se my ale nedozvíme.
Vyšlo v Neviditelném psu 16.11.2022