Lidé jsou nadáni zvídavostí a možná právě ta zvídavost způsobila, že jsme se stali
dominantním druhem na planetě. Když jsme se dokázali nasytit, začali jsme zkoumat
svět kolem nás a postupně se zbavili strachu z neznáma. Zjistili jsme spoustu
zajímavostí a vytvořili jsme vědu. Od filozofie až po fyziku, biologii a informatiku.
Teď si, možná až moc pyšně, myslíme, že světu a vesmíru kolem nás poměrně slušně
rozumíme. Věda a technika shromáždila nepřeberné množství faktů a vědci je interpretují.
Většinou však odpovídají na otázku JAK? Jak probíhají jevy a pochody kolem nás.
V tom jsme se dopracovali značných úspěchů. Mnohem zajímavější a obsažnější jsou
však odpovědi na otázku PROČ? To je však mnohem obtížnější, protože zná vůbec
příroda proč? Není to jen důsledek lidského vědomí posuzovat jevy jako posloupnosti
příčiny a následku? Typickou odpovědí na otázku „jak“ byl objev Keplerových zákonů
popisujících dráhy planet a jejich měsíců. Proč tomu tak je, odpověděl až Izák
Newton svým gravitačním zákonem. Obdobně Gregor Mendel vysvětlil to, co šlechtitelé
zjistili empiricky. Odpověď „jak“ je jen zpřesněním faktu, že se jevy dějí.
Jen se kvantifikují a popisují. Odpověď „proč“ však vyžaduje pochopit mnohem širší
podstatu jevů. Jako bychom z ní cítili otázku po smyslu toho, co se děje. To je
ale asi moc lidské a emocionální. Svět a vesmír nemá zřejmě smysl, prostě se vyvinul,
protože mohl. Vše, co neodporuje pravidlům, se totiž dříve či později realizuje.
Odpovědi na otázku „Proč?“ bývají dvojího druhu: „proto, aby“ nebo „protože“.
Ty proto,aby jsou jen na půl cesty od odpovědi jak. Neschopnost vědy odpovídat na
otázky typu „proč“ často využívá náboženství nebo konspirativní teorie. Dobře to
osvětlí i slavná ilustrace Johna Lennoxe o limitech vědy:
„Řekněme, že máme ženu, Matyldu, a ta upeče dort. Vy ten dort vezmete, nakrájíte
na kousky a různým vědcům dáte kousek dortu, aby jej popsali. Fyzik svůj kousek
dortu zváží, změří, biolog může zkoumat bakterie, chemik jeho složení...“
„Ale když bych se těchto vědců zeptal, proč Matylda upekla tento dort,
nemůžou mi odpovědět. Ne proto, že by špatně měřili nebo něco špatně spočítali.
To je zkrátka otázka, která se netýká jejich oboru. Pokud by na ni dali odpověď,
nebyla by vědecká.“
„Odpověď, proč Matylda upekla dort, může být jednoduchá - třeba proto, že má
její neteř narozeniny. Ale přírodovědec k této odpovědi nedojde zkoumáním dortu.
To není chyba přírodních věd. Je to jejich vlastnost.“
Lidé ale milují otázku proč a projevují tendenci za vším hledat nějakého původce či viníka. Z věd jim jde naproti mnohem více filozofie, než přírodní vědy. Takže buďte zvídaví a ptejte se i „proč?“.
Vyšlo v Neviditelném psu 28.6.2016