Co je hlavním cílem farmaceutického průmyslu? Léčit lidi? Omyl, jako u každého podnikání - produkovat peníze. Sem tam se jistě najde idealistický farmaceut, který si myslí, že jeho posláním je léčit lidi a vymýtit nemoci, ale toho nadřízení brzy postaví do latě. Firmy mají své akcionáře a ti na ně tlačí. Společenské klima posedlé superbezpečností i některé negativní zkušenosti z minulosti způsobily, že zavedení nového léčiva je velmi nákladnou a dlouhodobou záležitostí. A tyto peníze se musí nejen vrátit, ale vyprodukovat i náležitý zisk. Zisk, který uspokojí akcionáře a pokryje i ty všechny neúspěšné vývojové projekty. Zdaleka ne každá účinná látka končí výrobou léku. Patentovaný lék nese velký zisk po dobu, než patent vyprší. Z doby patentové ochrany 20 let, však vývoj a schvalování spolkne zhruba polovinu. To je hlavní důvod, proč jsou léky tak drahé. Po vypršení patentové ochrany se stávají tzv. generiky a mohou je na trh dodávat i jiné firmy bez potřeby licence. Takový lék zpravidla významně zlevní. Co dokáže patent ilustrují náklady na tlumení infekce virem HIV. V r. 2001, kdy ještě patenty platily to bylo cca 15 tis. dolarů na pacienta za rok. Po vypršení patentů v r. 2007 a zahájení výroby generických preparátů klesly tyto náklady na pouhých 100 dolarů.
Myslíte si, že když firma objeví nový, účinnější lék dva roky po původním, uvede ho na trh? Počká přece, až se původní lék zaplatí a pak začne vydělávat na novém. Ostatně počítačové firmy s novým hardware postupují obdobně. Byznys je byznys. Na trh je uváděno stále méně nových léků. Většina přírůstků jsou jen lépe fungující obměny starších preparátů. Skutečně nových léků, založených na nových postupech a objevech je mezi nimi jako šafránu. Velmi špatná situace je zejména v oblasti antibiotik. Na ta si mikrobi časem zvyknou a tak životnost preparátu je nízká. Antibiotika se navíc užívají jen týden či dva a pak se pacient uzdraví. Infekční choroby řádí nejvíce v rozvojových zemích, které penězi neoplývají a tak není divu, že to pro farmaceutické koncerny není lukrativní byznys.
Co je v zájmu farmaceutických firem? Přece aby pacient denně polykal několik pilulek, nejlépe už do konce svého života. To splňují léky na kardiovaskulární choroby, cukrovku, Alzheimera či Parkinsona. Přitom nehrozí riziko, že by zavedený lék na vysoký krevní tlak náhle ztratil účinnost. Pacient s degenerativními chorobami je pro farmacii zlatý důl. Své choroby si střádal postupně celá desetiletí a tak se ani nediví, že jejich léčba je také dlouhodobá. Představte si, že jste manažer farmaceutické firmy a vaši výzkumníci vám nabídnou dva preparáty. Jeden chorobu dokáže zcela vyléčit a druhý pouze utlumí její bolestivé projevy, takže je pacient v klidu. Který preparát po poradě s ekonomickým ředitelem pošlete do výroby? Inteligentní parazit si přece svého hostitele nikdy "nezabije".
Staré pravidlo říká, že není ani tak problém vyrobit, jako prodat. K tomu slouží marketing. Od reklam v mediích až po přesvědčovací postupy lékařů, aby předepisovali právě preparáty dané firmy. A když máte pocit, že jste platově podhodnocený (kdo ho ostatně nemá?) a teď na vás útočí dárky, obálky a odborná sympozia pořádaná na subtropických exotických plážích …..
Největší zdravotní problémy jsou v chudých rozvojových zemích, ať už jde o malárii, tuberkulózu, průjmové a parazitární choroby či AIDS. Tento svět nepředstavuje lukrativní odbytiště a tak jeho potřeby biomedicínský výzkum do značné míry ignoruje. Ačkoliv tyto choroby sužují pětinu nemocných světa, vynakládá se na ně jen 0,3% prostředků na biomedicínský výzkum.
Farmaceutický průmysl se hojí i na prodeji vitaminů a tzv. potravinových doplňků, jejichž výroba vývoj nejsou tak náročné. Navíc se vždy najde dost lidí ochotných investovat do svého zdraví či erektilních potíží.
A tak stále platí zlaté pravidlo, že nejlepší je "být mladý, zdravý a bohatý"!
19.3.2011 (otiskl Neviditelný pes dne 30.3.2011)