Správňáci z Bruselu

Výhoda občanské společnosti tkví v tom, že není zmítána žádnými ideologiemi, neusiluje o nějaké tisícileté říše a hlavní její devizou je, aby se občanům dařilo dobře a mohli si žít podle svého. Aby jim stát byl záštitou, ale současně je nadměrně neobtěžoval. Souvisí i s převahou levice či pravice. Levice stát rozšiřuje a snaží se více řídit život svých občanů, pravice se naopak snaží co nejvíce ponechat na jejich rozhodnutí ve smyslu právo na úspěch i selhání. Je tu však ještě byrokracie a ta se v každém případě snaží o co nejširší stát, protože v něm se nejlépe uživí a získá na moci a autoritě. Evropská unie jako prototyp superstátu je zvláštním případem. Aby zvládla tak rozsáhlé území s tolika obyvateli v různých státních útvarech má byrokracii obzvláště rozbujelou. A ta žije svým vlastním životem. Kromě logické role správní se čím dál tím více tlačí i do role tvůrčí a rozhodovací. Za totality se říkalo "Dej blbci funkci a vymyslí formulář". Čím více formulářů, tím více bude třeba úředníků. Každý úředník chce ukázat, že on je ten důležitý a proto je iniciativní. Od toho je už jen krůček k pokušení organizovat život občanů. A toho jsme dnes často svědky ze strany EU. Po absurdních nařízeních o velikosti a tvaru dovážených banánů, která naštěstí padla chrlí však úředníci EU další. Podlehli bludu, že oni nejlépe vědí, jak stanovit pravidla života Evropanů. A tak nám postupně ruší klasické žárovky a nahrazují je sice úspornějšími, ale mnohem dražšími výbojkami či LED žárovkami, protože pár jedinců čichá toluen, nebude si ho smět koupit nikdo, musíme třídit odpad, používat trochu horší, vodou ředitelné barvy a nyní se do sféry zájmu byrokracie dostávají naše sprchy a vodovodní kohoutky. Mluví se i o "dani z hamburgerů a vepřového". Možná budou brzy úředníci chodit kontrolovat i vaše kamna. Namítnete, že na počátku těchto regulačních pravidel stojí snaha o úsporu či ochranu životního prostředí. Ano, ale většinou je dovedena do autoritativní formy bez možnosti alternativy. Vhodnější by byl přece ekonomický nástroj znevýhodňující méně perspektivní a zvýhodňující progresivní. A ne zakázat a basta. Možná my v postkomunistických zemích jsme na takový postup obzvláště citliví, protože také v minulém režimu myslela vládnoucí strana za nás a diktovala. Měla jasno, jak by měl socialistický člověk vypadat, co by měl jíst, jak se oblékat a chovat. Proto nefandím "správňákům" z Bruselu, kteří vědí všechno nejlépe. George Orwell se možná v hrobě obrací. Převládající silná orientace EU na ekologii, zvýhodňování drahých nespolehlivých druhů energie a vinu lidstva na globálním oteplování může vést k stagnaci životní úrovně a ztrátě konkurenceschopnosti vůči pragmatičtějším regionům. Ne, že bych měl něco zásadního vůči EU. Jsem rád, že jsme její součástí a ledacos se jí povedlo. Ale přece jenom chyby raději udělám sám, než aby mi je nadirigoval stát. (otištěno v Listech Neratovické radnice ) 22.2.2010