Tyto dva národy snad nejlépe charakterizuje odpověď na otázku „Jak se máš“? Zatímco Američan odpoví „Kdybych se měl jen o trochu líp, byl by to hřích“, českou obvyklou odpověď, „Ale stojí to za……“ by média mohla citovat až po 22. hodině. Když jde o vyloženě optimistického, recesistického Čecha, možná řekne „Mám se špatně, ale dobře to snáším“.
Američané jsou věčnými optimisty, jen tak něco je nezlomí. Dovedou prohrávat a znovu se vzchopit. Jistě mají také těžké chvilky, ale nedají je na sobě znát. Se syndromem permanentní naštvanosti byste v Americe rozhodně neuspěli. Dívali by se na vás jako na exota a ztraceného loosera, s kterým je škoda ztrácet čas. Oni vědí, že je jich hodně a nakonec budou úspěšní. Mají svůj americký sen. Navzdory krátké historii mají mnohé za sebou. Tyto optimistické a podnikavé geny jim ostatně zkoncentrovali jejich předci, když s nadějí a sny připlouvali do Nového Světa. Chtělo to nemalou odvahu opustit vše a vydat se navždy na dalekou cestu za svým snem.
My Češi jsme si navykli na ztráty a pády reagovat ironií a humorem. Ono to asi ani jinak nešlo. Jako malý národ jsme byli přes 300 let utiskováni a opomíjeni a moc se to nezměnilo ani po našem osamostatnění. Švejka máme v krvi, dovedeme rozmělnit zpochybnit a zesměšnit každý zákon a opatření. Autority nemáme v lásce, protože nám byly většinou cizí. Ty hrdé a iniciativní z nás postupně vyhladila evoluce, protože si to moc brali a umírali na stres a infarkty. Ti stateční zase padli při obhajobě naší svobody v zahraničních jednotkách. To, co zbylo, jsme my. Přehnala se přes nás řada nájezdnických vln a jistě nás i geneticky poznamenala. Ale my jsme si ze všeho vzali především snahu přizpůsobit se a přežít. Možná je naším největším úspěchem, že jsme nejzápadnějšími Slovany a s minimalizovanými ztrátami jsme přečkali jak nacizmus, tak komunizmus. Dobře a co teď? Není čas říct, že také my něco chceme, nebudeme se za to stydět a půjdeme si za tím? Neškodilo by nám vzít si něco z těch často zesměšňovaných Amerikánů. Nebo myslíte, že mít český sen zní na naše poměry příliš okázale?
10.6.2009