Když našinec odjíždí do Ameriky, má již svoji představu formovanou filmy,
knihami, televizí a léty totality, kdy jsme k Americe vzhlíželi jen
jako k nedosažitelné modle. Nepřijíždí tedy do země zcela neznámé. A
přece je toho spousta, co vás překvapí. Už ta velikost. Všechno je tu
jaksi větší. Zabírá-li národní park u nás několik kilometrů, tak tady
to jsou desítky, někdy stovky. A všechno je tu řádně daleko, takže
pěšky se tu chodit nedá, ani po městě. Navíc je to jaksi nepatřičné,
od toho máte přece auto. Spousta aut potřebuje spoustu silnic. A
většinou dobrých, minimálně dvouproudých. Jsou číslované a to je také
ten nejlepší způsob orientace. Každá křižovatka, tady junction,
s novou silnicí je předem avizována a na vás je, chcete-li odbočit na
55-East nebo 55-West, jindy zase North či South. A semafory jsou na
rozdíl od Evropy až za křižovatkou. Mimoúrovňově se většinou odbočuje
vpravo, ale jsou i křižovatky v Los Angeles, kde najedete vlevo k
středovému proudu, který se s vámi propadne, aby zmizel v zběsilé
zatáčce. Dopravní značky jsou většinou doplněny slovním vysvětlením -
"Pravý pruh musí odbočit" a pod.. Zaregistrovali jsme před
horským tunelem i výzvu "Sejměte si sluneční brýle"!
Blahoslavena budiž plná gramotnost. V jednotlivých státech se mohou
značky a jejich slovní interpretace mírně lišit. Zákaz předjíždění je
v Californii označen čtvercovou značkou s textem: Do not pass,
zatímco v Utahu a Arizoně trojúhelníkovou s nápisem: No passing
zone. Dopravní nehody jsou velmi řídké, protože všichni jezdí
zhruba stejně rychle, často s autopilotem udržujícím konstantní
rychlost, zvaným cruise control a navzájem ohleduplně. Většina
aut má automatickou převodovku. Ve velkých městech převládají
limuzíny, ale v těch menších a na venkově různé pick-upy, dodávky,
džípy a víceúčelová vozidla. O tom, zda smíte zaparkovat, rozhoduje
barva obrubníku u chodníku. Červená to zakazuje vždy, žlutá a bílá
částečně. Zcela jsme však do tohoto systému nepronikli. Podivné
pravidlo, kdy na křižovatce mají všichni značku stop a první jede
ten, kdo první zastaví by v Evropě způsobilo naprostý chaos a
katastrofu. Tady to však na vedlejších ulicích funguje naprosto
spolehlivě. Benzín je jedna z mála věcí, které jsou absolutně
levnější, než u nás. Stál 1,35 až 1,80 dolaru za galon, což odpovídá
v průměru 10,50 Kč/litr. Možná právě proto je spotřeba obytného
camperu 25,5 litrů/100 km. Američané měří teplotu na °F,
vzdálenost na míle a benzín na galony a nehodlají na tom nic měnit.
Člověk si ale brzy zvykne a přizpůsobí se. Tachometry nejsou
cejchované po desítkách, ale 15, 25, 35 ... mil/hod. To proto, že
také rychlostní limity jsou v osadách 25 nebo 35, jinde 45, 55, 65 a
nejvíce 75 mil/hod.
Faktem, který mě snad nejvíce překvapil je neobyčejná vyprahlost, až
bezútěšnost rozsáhlých území především Nevady, Californie a Arizony.
Stovky mil vyprahlé polopouště či pouště, samé kamení, občas dřevnatý
keříček a jedna či dvě krávy na pěti mílích. Jinde velká skládka
různobarevných hornin, trochu připomínající vytěženou měsíční krajinu
na Mostecku. Můžete mít stovky akrů půdy a nebude vám to k ničemu.
Zároveň ale ty nedozírné pláně, kde se vám přímková silnice ztrácí v
oparu na obzoru působí nějak velebně. Jedete a jedete a ani nevnímáte
horko, které vás obklopuje, protože klimatizace vašeho auta chrlí
proud studeného vzduchu. Platí pravidlo, čím níže, tím větší horko.
Nejníže jen poušť, často půda se solí a teploty nad 40°C.
Normální vegetace, tedy hlavně jehličnaté stromy, tady začíná růst až
na úrovni naší Sněžky a pak pokračuje až do výšin přes 3 000 m.
Často vidíte na skalních stěnách vzrostlé stromy, které vyrůstají
"jen" ze skály a zdálky působí takový vrchol jako neoholená
tvář.
Zarazí vás ohromná mnohotvárnost krajiny v Californii. Nenajdete tu dvě
stejná místa, zbarvení nebo ráz krajiny je vždy jiný. Je tu snad vše
od písečných pláží, přes ostrá skaliska na která buší vlny Pacifiku,
přes úrodnou plochou nížinu, kde se pěstují citrusy, broskve až po
výšiny Sierry Nevady se skalními velikány, půvabnými jezery a
tisíciletými sekvojemi. Na opačné straně pak stojíte v poušti a nad
vámi se tyčí zasněžené vrcholky hor. V Californii je také jedno s
nejnehostinnějších míst na zemi - Údolí smrti. V široké oblasti
kolem Grand Canyonu jsou geologické útvary, nad kterými se tají dech
a které si prohlížíte s pokorou. Snad nikde na planetě se
neodehrávaly tak mohutné erozní a krajinotvorné procesy. Výsledkem je
pak nepřeberné množství přírodních krás a národních parků. Ke
všem monumentům přijedete pohodlně autem, všude jsou vyhlídkové body
s malými parkovišti, ale všude vládne čistota a pořádek. Udělali by
snad naši ochranáři asfaltku na Sněžku
Americké supermarkety jsou kapitolou samou pro sebe. Je v nich neuvěřitelný
výběr zboží a můžete se v nich toulat celé hodiny. Mě osobně
učarovali hlavně ty potravinové. Nejméně tři druhy brambor, čtyři u
cibule, tři druhy hlávkového salátu, spousta exotických druhů
zeleniny, které ani nedovedu pojmenovat, a ovoce jako mango, avokado
a řada dalších. Vše krásně čisté. Bezradně stojíte před regály uzenin
a masných výrobků či sýrů. Hořčice jsem jednou napočítal 33 druhů.
Ale najdete zde i kuriozity. Za nejbláhovější výrobek považuji
plastový odkladač na tři použité lžíce, nebo stojánek na trs banánů.
V Americe se nekupují jednotlivé kusy. Pět až deset pohledů za dolar,
tři trička za deset dolarů, deset párů stejných ponožek za osm
dolarů, pivo a cola v boxech po 12 ti či 24 ti. Proto
také nákupní vozíky připomínají kočárek pro dvojčata.
Američané jsou přátelští a srdeční, ničemu se nediví, protože žijí v zemi, kde
je všechno možné. Jsou bílí, černí, šikmoocí a směs toho všeho. Ale
všichni jsou to především Američané. Jsou hrdí na svoji zem a vlajku,
kterou nosí na sobě a která vlaje všude kolem. Kde je Česká republika
většinou nevědí a vůbec jim to nevadí. Hotové peníze s sebou nenosí a
všude platí kreditními kartami, kterých vlastní hned několik. Chodit
sice umějí, ale většinou jezdí autem. Potrpí si na zdravou výživu a
dokonce i chleba obohacují vitaminem C. Někteří jdou tak daleko, že
po ránu běhají ve sportovním mezi cizími automobily, dříve, než si
sednou do toho svého. Bojí se požárů, protože na rozdíl od nás staví
své domky ze dřeva. Pouliční hydrant je posvátný a běda, když před
něj zaparkujete auto.
Amerika je prostě Amerika a tu musíte poznat na vlastní kůži! říjen 1996