Evropa si náhle uvědomila, že král je nahý a posílení obrany v důsledku prohrávající statečné Ukrajiny je náhle vedoucím narativem, který přehlušuje i Green Deal. Tak oni se logicky vylučují, protože posílení obrany znamená i obnovení těžkého průmyslu, aby byla ocel na děla a tanky. Nutnost klasických paliv pro jejich motory. Chemie musí vyrábět výbušniny. Starost o to, co bude na zemi za sto či tři sta let je náhle více blouznivá a malicherná, vůči tomu, co by se mohlo udát za pár let. To jen von der Leyenová si stále myslí, že by mohla mít oboje.
Vynaložit na obranu 3% nebo 3,5% jistě jde. Vždy se najde oblast, které se peníze seberou. Ať už na úkor střední třídy, důchodců, nebo se sleví v úrovni zdravotnictví nebo výstavby infrastruktury. Lidé budou brblat, vláda bude ještě nepopulárnější, ale nic víc se nestane. Peníze ale nejsou hlavním problémem. Tím jsou lidé. Vždyť naše profesionální armáda i s aktivními zálohami by se fyzicky vešla na Staroměstské náměstí. Dobrovolným náborem, o který se naše armáda v posledních letech snaží, se asi nezdvojnásobí. Bude tedy muset nastoupit nějaká forma povinné vojenské služby. Generál Řepka to už nějakou dobu nenápadně naznačuje. Zprvu jistě ne všichni by museli na vojnu. Američané v době vietnamské války losovali určité ročníky a podobně. Jistě si dovedete představit, co by to způsobilo v našem pacifistickém národě. Armáda by přišla o svoji v současné době dobrou pověst a možná by se zase mluvilo o „zelených mozcích“. A té korupce a snah o „modrou knížku“. Noví branci by neměli kde bydlet, protože stará kasárna se zrušila. No, vyvolalo by to neuvěřitelnou řadu problémů. A hlavně bude to trvat pěknou řadu let, kdy to lidem vezme perspektivu. Přitom Rusko přepnulo na válečnou výrobu překvapivě rychle. Bylo totiž připraveno a mělo kapacity.
O to více je teď škoda promarněné příležitosti na přelomu století, kdy Boris Jelcin jezdil na západ a Rusko se málem stalo přidruženým členem NATO. Kdyby se stalo členem řádným, byla by to silná protiváha Číně. Jenomže opilec Jelcin byl pro západ spíše humornou figurkou, než vážným partnerem. Západ chtěl především surovinovou základnu Ruska. Rozšíření NATO směrem na východ nebylo zvýšením obranyschopnosti, protože jejich armády, snad s výjimkou té polské (ale jen v poslední době) byly zpočátku spíše přítěží. Přišel Vladimír Putin, kterému se po ochlazení sblížení celkem logicky nelíbilo přibližování NATO k ruským hranicím. Nemohl s tím nic dělat. Až majdanský převrat v dříve neutrální a Rusku přátelské Ukrajině a koketování se vstupem do NATO zemí jako Ukrajina či Gruzie spustilo lavinu. Proč jde Putinovi tolik o Ukrajinu? Protože je velká a přes roviny Ukrajiny a Běloruska vedly vždy cesty západních armád Napoleona či Hitlera při vpádu do Ruska. A samozřejmě také útok Rudé armády na Berlín. Říká se, že zvíře zahnané do kouta nečekaně zaútočí. Podobně to udělal Izrael obklopený arabskými státy v sedmidenní válce v r. 1967. To není omluva vpádu na Ukrajinu a Putin pro nás je východním rozpínavým imperátorem. Pravda je vždy někde mezi dvěma krajnostmi. Ale nepodceňujme ho, rozhodně není hloupý a není dobré ho mít za nepřítele. Už pro ten arzenál nukleárních zbraní.
Petr Fiala, jako by už rezignoval na naše hospodářské a sociální problémy a smířil se s porážkou v nadcházejících volbách a svým koncem. Jeho nejčastějšími slovy je pomoc Ukrajině a rád jezdí po cizině s partou správňáků. Babiš takticky Ukrajinu moc nezmiňuje, protože cítí, že toto téma už lidi unavuje. Ale bude to možná on, kdo bude muset někde zajistit ta 3%.
Trump řekl Zelenskému, aby si nevyskakoval, protože nemá k tomu karty v ruce. Kdy to řekne Evropě? Protože ta má v rukávu také samé plívy. Stačí pohrozit vystoupením USA z NATO a stažením amerických vojáků a Evropa bude poslušně přitakávat - Ukrajina neUkrajina. Evropa si vytvořila nerealistickou pohádku, jaký by měl svět a budoucnost být, ale on takový reálný svět není. Převládá kapitalizmus, o kterém by možná Winston Churchill také řekl, že je to ten nejhorší systém, s výjimkou těch, které jsme už neúspěšně vyzkoušeli. Ale kapitalizmu jde o to, aby fungoval, a umí to halit do krásných slov demokracie a lidských práv. O ně jde, ale až v druhé řadě. Přesto uměl lidem přinést nakonec blahobyt.
Tak doufejme, že dříve, než padne poslední ukrajinský voják, se věci urovnají a rozum zvítězí. Trump nebude jednat s Putinem bez Ukrajiny a Evropa nebude zase pořádat mírové konference bez Ruska s nerealistickými nadějemi. Bude to patrně i konec Volodymyra Zelenského, statečného herce, který vstoupil do politiky a na kterého se pak ty oběti svedou. Takový už svět je. Pak bude třeba zas normalizovat vztahy s Ruskem. Politické i ty hospodářské. Dřív, než všechno dostane Čína.
Vyšlo v Neviditelném psu