Eugenika je sociálně-filosofický směr zaměřený na studium metod, které usilují o dosažení co nejlepšího genetického fondu člověka. Potud tetička Wikipedie. Ale snaha o zdravou populaci je stará jako civilizace sama. Představovala silný a úspěšný kmen. Ve starověké Spartě na to měli propast, kam odkládali ty nepovedené. To už byla eugenika. Na mnoho generací ji zprofanoval Hitler a snaha vypěstovat nadřazenou rasu. Ale ne všichni vědí, že drsná eugenika se na počátku 20. století prováděla i v USA a to včetně sterilizací.
O zdravou populaci usiloval i Tyrš a Sokolové, dokonce i komunisté chtěli, aby děti cvičily. Dobře, ale to je pro ty, s normálním mixem genů. Ale co s těmi, co to štěstí prostě neměli? Proč je genetické zdraví lidstva tak choulostivou záležitostí? Před zhruba 70 tisíci lety prošlo lidstvo tzv. úzkým hrdlem lahve, kdy mu hrozilo vyhynutí. Bylo to v důsledku výbuchu supervulkánu Toba, po kterém nastala obdoba nukleární zimy na několik let. Počet lidí klesl možná na dvacet či deset tisíc jedinců. Přežili jsme to, ale poznamenalo to naši genovou výbavu a jsme všichni tak trochu příbuznými. Druhým paradoxně nepříznivým faktorem je moderní medicína, která dnes zachrání téměř každého novorozence, tedy i ty, kterým příroda nepřála ve fázi rekombinace genů otce a matky. A tak se genetické zdraví druhu Homo sapiens plíživě zhoršuje.
Nařídit lékařům, aby se nesnažili zachránit již narozený poškozený plod je nemožné. Už pro to faustovské toho už ne, ale toho ještě ano. Navíc jedno těžce poškozené dítě prakticky znamená likvidaci celé rodiny v péči o něj. Muži to často nezvládnou a odejdou. Má být početí navždy formou ruské rulety?
Jedinou rozumnou cestou je prenatální analýza a zabránit vývoji takového plodu. Ono se to děje i dnes, ale není to zdaleka dokonalé. Objeví se jen některá poškození. Velký pokrok v této oblasti je v zájmu lidstva. Myslím, že ho lze i očekávat, protože péče o postiženého jedince na sebe váže několik zdravých a nemalé prostředky ze státního rozpočtu. Lze to přirovnat k nedávnému obrovskému pokroku v analytické chemii. Ta už dovede odhalit molekulu kdečeho v čemkoliv. Náhle jsme se zděsili, co všechno v potravě jíme. Oni to tam jedli i naši předci, ale ve sladké nevědomosti. Přijde tedy doba, kdy dokážeme zajistit s vysokou pravděpodobností, aby se rodily jen zdravé děti. V té době s potraty už jistě nebudou filozofické problémy a budou včasné, šetrnější a pochopitelné. Ubude nešťastných rodičů.
Idyla? Ale kdež. Tak jako nůž se nepoužívá jen ke krájení chleba má vše svoji světlou a stinnou stránku. Bude ji mít i takové genové odhalení se člověka. Časem se ho zmocní zdravotní pojišťovny a s některými pak neuzavřou životní pojistku nebo si ji nechají více zaplatit. Velké firmy mohou přijímat zaměstnance i na základě počtu genetických defektů a pro postup vybírat jen ty nej. Neodbytní budou „lékoví šmejdi“ s nabídkami, když máte ten či onen vadný gen. Co když u vaší vyvolené zjistí, že nejste geneticky kompatibilní? Možná to dojde až ke genetickému rasizmu. Všechno se dá zneužít, a proto sice ulevujeme zvířatům v utrpení poslední fáze, ale my si to musíme vytrpět až do hořkého konce.
Stát, který by dlouhodobě prováděl cílenou eugeniku ke zvýšení IQ své populace by byl nakonec jistě úspěšnější, jak v oblasti vzdělání, vědy a vynálezů a tedy také ekonomiky. Podívejte se, co dokázalo šlechtění domácí fauny. Ostatní by ho buď museli následovat, nebo se spokojit s druhořadou rolí.
Ano narození malého člověka je a bude stále velkým zázrakem a také podmínkou přežití rodu. Tak ať je vždy jen zdrojem radosti a příslibu do budoucna.
Vyšlo v Neviditelném psu