Tak za vznik viru SARS-CoV-2 jistě ne, ten vznikl mutací a přeskokem ze zvířecího hostitele. Ale za rozšíření a vznik celosvětové pandemie covidu již ano. Hustě zalidněná planeta, stěhování lidí do městských center, to jsou ideální podmínky pro šíření infekce. A pro virus nejvítanějším faktorem je naše mobilita. Nejen, že se rádi setkáváme při kulturních a sportovních akcích, ale také v supermarketech. Cestovat z kontinentu na kontinent v průběhu jednoho dne není problém a tak se infekce může šířit rychlostí tryskového letadla. Virus se tak snadno přenese takřka na libovolné místo planety a vytváří nová ohniska nákazy.
U sezónní chřipky a respiračních viróz jsme tomu již přivykli. Bylo jen otázkou času, kdy se objeví nějaký šikovnější virus s dostatečně dlouhou bezpříznakovou infekční inkubační dobou, aby jeden člověk stačil nakazit co nejvíce dalších. Lidstvo udělalo ze Země takovou velkou Petriho misku s agarem, ideální pro pěstování infekčních chorob. Byly i horší smrtící epidemie, jako ebola, SARS či MERS, ale ty po čase vyšuměly, protože si své oběti zabíjely moc rychle. Covid je zatím nejšikovnější, jen smrtnost má naštěstí zatím nízkou. Ale má schopnost mutovat a přirozeným výběrem se nejvíc rozšíří ta pro něj nejvýhodnější mutace. Není divu, že pro nás ta nejhorší. Mikroorganizmy mutují, a když mají k dispozici miliardu hostitelů, tak pravděpodobnost a rychlost mutací nesmírně roste.
Když se lidstvo poprvé více zkoncentrovalo v Evropě na počátku středověku, udeřily morové rány a zredukovaly počet obyvatel až o jednu čtvrtinu. Lidé tehdy byli proti bakteriální infekci bezmocní. V boji s virovou infekci nejsme ani my dnes příliš úspěšní. Máme však vakcinaci, která chrání aspoň před tím nejhorším.
Můžeme také poděkovat globalizaci, která se uplatňuje po řadu dekád. Velký pohyb zboží i lidí. Nevím, zda se dělají i studie, jak se covid šíří přes sdílené předměty jako bankovky, mince, potraviny a zboží? Rozvozem zboží z e-shopů. Globalizaci už nikdo nezastaví, ale pandemie nastolila i otázky, zda je vhodné i ty často používané předměty a suroviny vozit přes půl planety. Globalizace a její průvodní jevy zvedla i nebývalé vlny migrace lidí do míst, kde se nejsnadněji žije. Diverzita je důležitá ale měla by to být především lokální záležitost, ne diverzní uniformita. Jaké jsou sociální důsledky migrace v lidské společnosti, se nepovažuje za korektní, ale máme řadu případů z živočišné a rostlinné říše. Naše původní říční raky vytlačují rak pruhovaný a rak signální, zanesení sem z Ameriky, odolní šiřitelé račího moru. Máme zde i mývala či norky uprchlé z farem. V rostlinné říši to je třeba významný alergen ambrózie peřenolistá, křídlatka japonská a úporný bolševník velkolepý. Příroda i společnost mají své rovnováhy a není žádoucí, aby všude žili koalové, pandy či tygr bengálský.
Zvykli jsme si na blahobyt a bezpečí ale to je v živočišné říši velká výjimka. Každý živočich ve stresu shání potravu a snaží se, aby se při tom nestal sám potravou těch silnějších. Neví, zda přežije příští den. Je příjemné být vrcholovým predátorem, ale žádný strom neroste do nebe. Nebo myslíte, že příroda nemůže stvořit infekci schopnou vyhubit nebo aspoň totálně zdecimovat druh Homo sapiens? Tak si jen představte, co by se stalo, kdyby současný covid neměl smrtnost jen pár procent, ale třeba šedesát. Jak by se náhle lidé báli a jak rychle by se rozpadla naše složitě provázaná civilizace. Kdyby více jak polovina nakažených zemřela. A rozpad infrastruktury by zkázu dokonal. Příroda může vytvořit i něco ještě rafinovanějšího. Přemnožený člověk si o to koleduje. Jak by řekli informovaní realisté, není to otázka zda-li, ale kdy.
Vyšlo v Neviditelném psu