V poslední době se v mediích množí články o tom, jak jsou ženy obtěžovány, znásilňovány a jak je pro ně nebezpečné chodit večer přes opuštěná tmavá místa. Ne, že by na tom nebylo pravdy a ne, že bych s nimi nesoucítil. Ale ženy jsou ve své podstatě v jistém smyslu kořistí.
Žijeme sice v civilizaci 21. století, ale s genovou výbavou, která se od dob pravěkého lovce moc nezměnila. Náš život vyplňují pudy a emoce a taky trochu rozum. Pravěký muž to měl jednoduché. Když zatoužil po ženě, zašel na teritorium sousedního kmene a tam si nějakou vhodnou ulovil a přinesl si ji do jeskyně. Bylo to lepší, než kdyby zadováděl s ženou svého kmene. Cizí žena jednak přispěla ke zvětšení a posílení kmene a navíc zlepšila genovou diverzitu. To bylo období a důvod, kdy se ženy staly majetkem. Díky své schopnosti vytvořit nový život. Majetkem cenným tak, že se poražení muži zabíjeli, ale ženy se ponechávaly a odváděly.
Tento pohled na ženu se udržel po celá tisíciletí, vlastně až do minulého století. Ženy jsou opravdu základním biologickým druhem a my jsme potřeba jen chvilku na počátku. V bříšku ostatně začínáme jako holky a proto máme i prsní bradavky. A to jsme ještě dopadli dobře, protože některá živočišná společenství vymezila roli samečků mnohem striktněji. Například včely nebo kudlanky. Příroda udělala tu chybu, že nás učinila fyzicky silnějšími, než ženy a tak jsme se nedali. Zhrzeni pomyšlením, že ke vzniku nového života přispíváme takovou troškou, vlastně jedinou buňkou, jsme vymysleli civilizaci. A ta byla od počátku mužskou záležitostí. Konečně jsme byli důležití.
Ale také pohlavní pud je silný a důležitý a zabezpečuje přežití. Přichází na řadu hned po ukojení žízně a hladu. Zkuste nechat vyhládlého bezdomovce samotného v lahůdkářství. Nevydrží a ukradne, aby se nasytil. A podobně je na tom vyhládlý muž při spatření vnadné ženy. Lidé brzy poznali, že není možné v jedné ohradě chovat klisny a hřebce. Hřebce je třeba buď vykastrovat anebo chovat v jiné ohradě. Západní civilizace toto dilema vyřešila kastrováním mužů civilizací a ta islámská oddělením do různých ohrad. Funguje to, ale jako všechno pochopitelně ne na sto procent.
Samička je pro samečka atraktivní a žádoucí a ví to. U žen tomu ještě napomáhá móda, kosmetika a všechny ty rafinovanosti, které ženy tak dobře ovládají. Proč to vlastně dělají? Jen pro svůj dobrý pocit? Ženy mají také pohlavní pud a ten se soustřeďuje kolem nového života, dítěte. Žena chce naplnit své hlavní poslání a je jen dobře, když to bude navíc ještě příjemné. Její přirozeností je vybrat pro své dítě zdravého otce s dobrými geny, který se o ně navíc postará. Pohříchu pro to má jen omezené časové období, kdy je pro muže velmi atraktivní a je dobře plodná. Obviňovat proto některé mladé ženy ze zlatokopectví je z naší strany možná nepochopení podstaty. Vhodných otců není nikdy dost a tak ženy o ně musí často soutěžit a to je další důvod být atraktivní více, než její sokyně. Obloudit ho, získat ho, dříve než jiná.
A když se pak žena vrací večer, ať už z neúspěšného lovu či jen přátelského poklábosení s přáteli, zůstává stále atraktivní samičkou. Ona to tak necítí, ale ti neúspěšní muži, které může potkat, ano. A pak může někdy dojít ke katastrofě. Právo a všechny výdobytky civilizace jsou na její straně a muž nemá žádné oprávnění to udělat. A přesto se to někdy stane. Co je jí platná satisfakce potom. Nožem také většina lidí krájí, ale pár jich také bodá. Tomu se nedá zabránit a jen předběžnou opatrností se to dá trochu omezit. Antilopa se také musí k napajedlu opatrně plížit, když ví, že je na lvím teritoriu. Přes všechnu civilizaci, která nás umravnila, jsou tu stále ještě geny a na ně navázané instinkty. My tu civilizaci a rozum dost přeceňujeme. Je to trochu podobné, jak když se zavedla přednost chodců na přechodu. Řada důchodců se pak vrhala na přechod bez jediného rozhlédnutí, vždyť přece mám přednost. Většina aut to ubrzdí, některá však ne.
Ale ženy nechtějí být bázlivými antilopami a rády by si lvy ochočily. Dělají pro to vše a díky těm různým MeToo a prohlubujícímu se matriarchátu se jim možná podaří odkázat muže do role použitelných trubců.
Ženám se pochopitelně líbí být středem pozornosti a být obdivovány, ale jako vše to má nutně i své stinné stránky, ve smyslu rozhořčeného ženského hlasu ve tmě železničního tunelu „Pane dejte tu ruku pryč. Vy ne, vy“.
Takže ženy, buďte i nadále krásné a inspirující, žádoucí, lákavé i rozumné. Ale než vkročíte na pomyslný přechod, vždy se opatrně rozhlédněte.ˇ
Vyšlo v Neviditelném psu 26.1.2022