Je všeobecně známo, že r. 1492 doplul Kryštof Kolumbus k břehům amerického kontinentu a započala ne zrovna jemná kolonizace Ameriky. Ani jedna strana neměla o té druhé tušení. Na americkém kontinentu tehdy existovaly rozvinuté civilizace Aztéků, Inků a dalších, a jednoho napadne, že tomu mohlo být i naopak a Evropa se mohla stát cílem amerických nájezdníků. Nestalo se tak, naštěstí pro nás a my se můžeme zamýšlet nad důvody.
Evropa čile obchodovala s Orientem, výměnný obchod a cestování probíhalo ve velkém rozsahu. O úspěšnosti rozhoduje i velikost, která mluvila pro Eurasii. Ve velké společnosti se může více jedinců věnovat pokroku a specializaci. Řešit složitější problémy. Víc hlav víc ví a mezi sebou už si to nějak předají (koupí, ukradnou, napodobí). Bylo zde vynalezeno kolo a používala se jízdní a tažná zvířata, což zefektivnilo hospodářství. Existovala rozvinutá metalurgie a řemesla. Stavba lodí byla nesrovnatelná. Také písmo bylo běžné a sloužilo ke komunikaci i předávání znalostí.
Doposud se soudilo, že lidé osídlili Americký kontinent až před 13 500 lety. Poslední nálezy stop v bahně však naznačují už dobu před 22 000 lety, tedy za hluboké doby ledové. Tedy i Amerika měla dost času k rozvoji společnosti a civilizace. Přesto se nepodařilo tamním obyvatelům objevit kolo a široce aplikovat písmo. S výjimkou vytesávaného písma Mayů. Tamní uzlíkové písmo – kipu, sloužilo spíše k účetnictví a ne k šíření znalostí. Domorodí obyvatelé nepoužívali tažná zvířata a koně ve vojsku Evropanů pro ně byli velkým překvapením. Stejně jako palné zbraně. Zajatce v bojích se snažili zajmout živé, aby je mohli rituálně popravit, což bylo obtížnější a umožňovalo i útěk. Neuměli zpracovat železo a ve velkém používali obsidiánové nástroje. Nebylo jim nic platné, že měli rozvinuté astronomické i matematické znalosti a sofistikovaný kalendář. Jistou roli také hrála menší odolnost vůči novým nakažlivým chorobám díky větší izolaci.
Ale i my jsme nalezli v Novém světě mnoho nového. Kaučuk, čokoládu, tabák, brambory, rajčata, kukuřici, chilí, papriku a další koření. Bohužel také syfilis. Za ten jsme později poskytli neštovice
.
Dopadlo by to stejně, i kdyby byla Amerika objevena třeba o sto let později? Myslím, že ano. Evropa měla velký kulturní i technologický náskok a ten využila. Přesně v duchu tehdejších zvyklostí. Mělo by nám to být mementem při volání po setkání s mimozemšťany. Taková setkání nebývají obohacující, ale jednostranná. Kolonizace Ameriky byla vlastně prvním aktem globalizace. Nativní obyvatelé Ameriky byli vpádem Evropanů překvapeni a zaskočeni. To dnes, když svět je jednou velkou pavlačí, v tak velkém měřítku už možné není.
Přenesli jsme na americký kontinent svoji technologii, víru i způsob života. Dnes je zahrnuta v euro-atlantické civilizaci. Něco jsme zardousili a něco vybudovali a tehdejší události nemá smysl hodnotit dnešními znalostmi a hledisky. Je to prostě součást historie lidstva. Takového, jaké je.
Vyšlo v Neviditelném psu