Kdy a kde lidé vynalezli kolo, není známo. Nejstarší zachovalý nález představuje dřevěné kolo staré asi 5 200 let, nalezené v bažině u Vrhniki, asi 15 km jihozápadně od Lublaně. Nejstarší vyobrazení vozu se čtyřmi koly se našlo na zvoncovitém poháru z Bronocic, asi 40 km na severovýchod od Krakova v Polsku, z doby kolem 3400 př. n. l. Kolo a oheň představují symbol nastupující lidské civilizace. Vždy je na Zemi nějaká oblast, kde se vynalézá kolo.
Když se zhruba před deseti tisíci lety měnila oblast Sahary v poušť, stěhovaly se tamní kmeny směrem na východ, až se shromáždily v úrodném údolí Nilu, kde vytvořily jednu z prvních civilizací. Obdobně příhodné podmínky byly i v povodích Eufratu a Tigridu v Mezopotámii. Vzniklo tam písmo a první zákony, rozvinulo se zemědělství a související řemesla. Později štafetu rozvoje převzalo starověké Řecko, Persie a pak Řím. Kolem našeho letopočtu se na rozvoji nejvíce podílela Čínská říše a také indické kultury. Obohatily nás o porcelán, hedvábí, papír, kompas, nulu a střelný prach. Nezanedbatelný je také rozvoj věd, jako matematiky a astronomie. Mezi 8. a 13. stoletím přišel zlatý věk islámu. Kromě rozvoje věd a umění jim vděčíme také za to, že začali shromažďovat a překládat veškeré světové klasické poznatky do arabštiny. Díky tomu se zachovaly i nám.
V průběhu středověku se rozvoj poněkud zvolnil, také díky vyčerpávajícím morovým ranám a církevním dogmatům. Ale pokračoval zejména v Evropě, která se i mocensky začala prosazovat po světě. Evropa dovedla využít všechny novoty v metalurgii a měla velmi rozvinutou řemeslnou výrobu a námořní plavbu.
Izolované americké kultury, zejména Mayů, Aztéků a Inků, se vyvíjely jiným směrem, a i když dosáhly významných astronomických objevů, kalendáře, technologicky příliš nepokročily. Chybělo jim praktické písmo, využití tažných zvířat a zejména vynalez kola. Výskyt ostrých obsidiánových nástrojů nenutil k rozvoji metalurgie. To byl také důvod, proč osudově selhaly a skončily při střetu s Evropskou expanzí.
Evropa se pak na mnoho století stala výspou pokroku a technologie. Nepochybně na tom měla zásluhu diverzita národů, neb každý měl jiné priority a přišel s něčím novým. Také renezance a rozvoj individua a vzdělanosti. Rozhodující byla technická a průmyslová revoluce v Nizozemí a Anglii a vznik kapitalizmu. To nastartovalo až explozivní formu rozvoje.
Diverzita národů však měla i svoji stinnou stránku – nacionalizmus. Dvě světové války Evropu vyčerpaly a připravily ji o primát. Ten převzaly Spojené státy. Ta zvláštní velká země, která dovedla nalákat a vyselektovat podnikavé a průbojné lidi s Evropy a jiných částí světa. Tento příliv šikovných a nebojácných lidí přinesl své ovoce. Nastolení jedné z nejsilnějších demokracií. Šikovným nabídl příležitost vyniknout a zbohatnout nebo i zkrachovat. A fungovalo to. Tavicí kotel vytvořil z příchozích americký národ a následoval enormní rozvoj průmyslu a věd. Atlantický oceán fungoval jako filtr, přes který se vydali jen ti odvážní. Příliv běženců přes mexickou hranici je dnes spíše antifiltrem a tavicí kotel pod náporem Hispánců už nefunguje. A to se projevuje tím, že se USA zmítají v občanské krizi.
I když setrvačností většina objevů a Nobelových cen ještě pochází z USA a sem tam něco z Evropy, na výsluní se tlačí Asie. Ve smyslu přísloví nic netrvá věčně a každý chvilku tahá pilku. Evropa a i USA se staly také objetí svého úspěchu a následného blahobytu. Kdo pracuje efektivněji a cílevědoměji? Člověk v nedostatku se ctižádostí a cílem se z něho vymanit nebo zhýčkaný člověk obklopený přebytkem, zábavou a dvěma dovolenými za rok? Každou civilizaci čeká vývojová křivka a na konci past blahobytu. Podle některých je životnost civilizace na vrcholu asi 240 let. Rozvoj a pád velmi dobře popsal archeolog prof. Miroslav Bárta. V souladu s tím Evropa už dožívá.
Rozhodující mocností a centrem rozvoje se stává Čína. Létá do vesmíru, podchytila rozvoj elektroniky, nemá morální zábrany v rozvoji biotechnologií a genetických úprav. Je to i proto, že jedinec v Asii neznamená mnoho a společnost je tam historicky více kolektivistická. Hospodářsky proniká do třetího světa a činí ho na sobě závislým. Sílí i vojensky. Zatím je co do životní úrovně velmi nehomogenní a tak past všeobecného blahobytu ji neohrožuje.
Zdá se tedy, že symbolické moderní kolo civilizace na sobě bude mít čínské znaky. A to už podruhé v dlouhé historii. To nám dává naději, byť z dnešního hlediska mizivou, že by se i Evropa jednou mohla zase dostat na výsluní. Ovšem jaká Evropa to bude?
Vyšlo v Neviditelném psu