Naši předci se kdysi vydali na cestu technické civilizace. Přivedla je k tomu asi nějaká mutace a také trochu pohodlnost. Proč dělat věci zdlouhavě, když to jde s novým nástrojem rychleji. Ale jak jednou začali, už nemohli přestat. Nikdo se přece nebude vracet ke kamenným nástrojům, když jsou tu ty nové kovové. Pak to šlo čím dál tím rychleji. Jeden objev či vylepšení uspíšilo další. Lidem se to pochopitelně začalo líbit, protože jim to usnadňovalo život a tehdy propadli kouzlu permanentního růstu. S novými nástroji toho vyrobili a prodali více, začali hromadit majetek a také se jich mohlo více nasytit a narodit. Rozjel se vlak technické civilizace. Byla krátká období, kdy byl pokrok přibrzděn. Třeba ve středověku, kdy převládl důraz na víru, poslušnost a tradici nebo v reálném socializmu, kdy rovnostářství a dirigizmus zcela podvázal tvořivost lidí. To byly však anomálie, které nemohly zastavit vlak, který se postupně změnil v rychlík. I když současná hyperkorektní a alarmistická doba nás možná přivede do další anomálie.
Lidstvo se rozvíjelo a zprvu to ničemu nevadilo. Jak nás však začalo být moc, všimli jsme si, že spotřebováváme dost zdrojů a surovin, zanášíme zem odpady a ovlivňujeme biosféru. Je fajn být vrcholovým predátorem, povzdechne si sytá lví smečka v savaně. Ale antilopy a zebry to vidí jinak. Pokrok se však šíří jako infekce. Vždy, když jsme se setkali s jinou kulturou, nakazili jsme ji tou svou. Ať už spontánně nebo po zlém. Své by mohly vyprávět indiánské kmeny v Severní i Jižní Americe. Když civilizace pronikne k lidem žijícím uprostřed amazonských pralesů po staletí svým ustáleným neměnným spokojeným způsobem, infikuje ji a za pár let tito lidé nosí džíny, trička, používají plastové tašky a nástroje. Protože se plně nedokáží začlenit do spěchající civilizace, jen to rozvrátí jejich způsob života a už nejsou schopni a ochotni se vrátit k tomu původnímu.
Každá infekce má nějaké agens, které ji šíří. U běžných chorob to jsou bakterie a viry. Čím se šíří nákaza pokrokem a civilizací? Jsou to memy, nakažlivé myšlenky, které přenášejí znalosti a postupy. A pak také k tomu přispívají mozkové zrcadlící buňky, které jsme zdědili už od opic a které nás vedou k napodobování. Síť zrcadlových neuronů má velký podíl na tom, co nás činí lidmi. Mohly by být evolučním klíčem, který by vysvětloval, proč se nám podařilo dospět k tak rozvinuté kultuře. Název zrcadlové neurony vznikl právě kvůli tzv. „zrcadlení“ pozorovaných událostí a následným niterním vytvářením stejných akcí. Když to umí a používají oni, tak proč ne také my? Memy se šíří a ponoukají k následování. Je to jako droga, nechápeme to jako chorobu, naopak se těšíme z nového typu mobilu, chytrého programu, televize s větším rozlišením, elegantnějšího auta. Potřebujeme vždy další dávku, lepší předměty, aniž by ty původní ztratily funkčnost nebo se nedaly opravit. Jen občas pocítíme trochu kocovinu, když vidíme nepořádek u nevyvezených popelnic, lesy zničené kůrovcem či reportáž o mořské skládce odpadních plastů o velikosti Německa. Ale další nový typ tyto myšlenky přebije.
Technická civilizace je nádherná, ale aby fungovala, má v sobě zakódován faustovský gen permanentního růstu. Ten růst tu není jen proto, že chceme nové mobily a je nás stále víc, ale je nezbytný pro stabilitu našeho bankovního systému a fungování hospodářství. Zatím se zdá, že bez něj to nejde, přes všechny novátorské pokusy. A to začíná narážet na přírodní mantinely. My jsme opojeni svojí civilizací. Méně již drůbež v klecových chovech, divoká fauna, těžební krajina. Živočišné druhy žijí v rovnováze se zdroji a predátory. My zdroje objevujeme a drancujeme a vůči predátorům máme zbraně a zdravotnictví. Vymkli jsme se přírodě z rukou a dominantní globální inteligentní predátor asi není požehnáním a stabilizujícím faktorem pro planetu. Něco s tím bude muset udělat a možná už začíná. Vadí jí naše přemnožení a expanzivní způsob života.
Proč to všechno říkám? Nejsem proti pokroku. Jsem stejně jako vy nadšen, co vše lidstvo objevilo, poznalo a dokázalo, že se nezničilo nukleárními zbraněmi. Raduju se z možností nového mobilu a chodím na internet. Jsem rád, že mohu být účastníkem, i když vím, že to nádherné, nezastavitelné dobrodružství způsobí i rychlejší konec druhu Homo sapiens. Je však lepší prožít život kratší, zajímavý a plný, než žít po desetitisíce let v pralese s kamennými nástroji. Říkám to jen proto, že inteligentní člověk by se měl občas zamýšlet i nad všemi aspekty své civilizace a jejího kontextu. Než si dá další dávku své civilizační drogy.