Tuhle jsem použil frázi babička se lekla, jako když zazvonil pošťák s telegramem a hned následovala zvědavá otázka vnučky. „A dědo, co to byl ten telegram a jak souvisí s teletem“? Vysvětlil jsem jí, že nesouvisí, leda snad jako televize, a že to byl způsob předávání krátkých důležitých zpráv na dálku. Používal se už v c. a k. monarchii a u jeho kořenů stál v předminulém století telegraf, kdy se písmena vyťukávala pomocí morzeových teček a čárek a posílala po drátě podél cest a luk. Na poštovním úřadě se pak zase změť teček a čárek měnila na písmenka, která zřízenec pečlivě vypsal na blanket telegramu. Později se už písmena posílala po dálnopisu. Konec věty označovalo slůvko stop. Telegram odesilatel podával na poště na zvláštním formuláři. Nebyl úplně on-line a pošťák ho pak přinesl příjemci i hodinu či dvě po odeslání. Tedy v odlehlé podhorské samotě se mohl objevit až další den nebo i déle. Ale ctí pošťáků bylo neotálet s jeho doručením. Tehdy pošťáci patřili k elitě a zakládali si na své profesi. Také se posílaly jen stručné důležité zprávy, ne jako dnes každá hloupost typu „K obědu opět hrachovka, to zas bude ostuda odpoledne na sboru“. Každé slovo stálo peníze a tak se lidé mírnili. Často přicházely spíše smutné zprávy, a proto se každý telegramu spíše obával. „Teta Božka je v nemocnici a asi už nebude dlouho, přijeďte“. „Mařka je zase v tom, už to nezvládám, dojeď“. Ty zprávy dokonavě smutné přišly rovnou na smutečním černém blanketu (za příplatek). „Strýc Karel je na pravdě boží, pohřeb ve středu v Semilech“. Naopak ty veselé, jako blahopřání k jmeninám či narozeninám na ozdobném blanketu s květinami a sluníčkem. „Pepík se narodil v pátek a má 3,80 a 51“.
Telefon byl tehdy vzácný a ještě dražší, než telegram a tak se lidé vyjadřovali stručně. Kdo ten telefon měl, tak mu často telegram i nejprve zatelefonovali, aby obdržel zprávu co nejdříve. Telegram ale zmizel v propadlišti dějin, i když Česká pošta ho formálně zrušila až v r. 2010, když už ho dlouho lidé nepoužívali. Nahradily ho SMS zprávy v mobilech a později plejáda různých komunikátorů typu WhatsUp a podobně. S dostupností se také vytratila stručnost a lidé komunikují často a úporně, aniž by měli potřebu něco důležitého sdělit. Jen proto, že je to tak snadné a skoro zadarmo. Místo, aby si sedli a popovídali, tak si píší nebo telefonují. Jsou zkrátka on-line.
Ostatně i vnučka už ztratila o telegram zájem a zase kouká do mobilu, co vyvádějí kamarádky.