V posledních letech se vyrojila spousta pověr, bludů a konspiračních teorií. To za totality nebývalo. Byl jeden ten „správný“ názor a pak ty „domácí“. Ale lidé tváří tvář bizarní realitě ctili zdravý rozum a snažili se jím řídit. Povoleny byly tak záhady bermudského trojúhelníku a i ty se vysvětlovaly rozumovými důvody, jako výron metanu z podmořských hydrátů.
Až svoboda a demokracie uvolnila i informační brzdy a najednou se toho na nás tolik valilo. Nebyli jsme připraveni rozeznat, co je reálné a co je mystifikace. Babičky už i za totality říkaly, „bylo to v novinách, tak to musí být pravda“, a my jsme najednou v euforii podlehli naději, že teď by to tak mohlo být. Bulvár nás brzy vyvedl z omylu. Ostatně svoboda a demokracie má více příživníků, které táhne s sebou. Kromě bulváru to je i zvýšená kriminalita, podnikavci typu „šmejdů“, únik mozků za lepším a v poslední době i populizmus. Politickou korektnost se všemi těmi hloupostmi jako LGBT, gender, MeToo, BLM nepovažuji za obecné rysy demokracie, ale za patologické projevy té současné západní.
Populární se stala literatura faktů i záhad, objevil se boom léčitelů a i mystiky. Jako bychom si chtěli vynahradit ty dekády tvrdého materializmu. Mnohdy jsme si pak říkali „Ale co, když?“ Plno lidí s ne zcela technickým a racionálním vzděláním uvěřilo konspiračním teoriím. Často tak absurdním, že se jeden diví. To, že Američané natočili přistání Apolla na Měsíci ve filmových ateliérech nebo, že nás otravují chemtrails, rozstřikované z dopravních letadel je k pousmání. Ovšem třeba navádění k odpírání očkování má už negativní důsledky. Pomalu se k nám navrací choroby, které jsme znali už jen z vyprávění rodičů. Starostlivé maminky jsou chytlavé na takové informace a vyvrátit je je nadlidský úkol. Tady mnoho nezmůžou ani takoví popularizátoři vědy jako dr. Jiří Grygar nebo český spolek skeptiků Sisyfos.
Jsme chytlavější k neobvyklým bludům a konspiracím ze stejných důvodů, proč dopřáváme více sluchu negativním zprávám? Je to evoluční zásada, která nás chránila před nebezpečím, nehodami a predátory.
Mám pocit, že klesá i celková všeobecná vzdělanost, založená už v Rakousku-Uhersku, kterou nestačil zdevastovat ani bolševik. Člověk někdy žasne nad odpověďmi mladých v různých soutěžích a anketách. Ano, svět se změnil a je třeba vstřebat především spoustu specializačních znalostí, aby se člověk mohl pohybovat ve světě elektroniky a komunikací. Matematika ovšem navzdory tomu zůstává otloukánkem. Sociální vědy a neziskovky nás neuživí. Snadno se studují a názor je tam teorií.
Tisk a média byla kdysi strážci svobody a demokracie a málokterý skutečný žurnalista by se zaprodal, protože by se tím před kolegy i lidmi znemožnil. To dnes, kdy se média stala manipulativním politickým kolbištěm, už nikomu nehrozí. Fake news se staly zbraněmi. Rozšířil se pocit, že svoboda je bezbřehá a vše je možné. Sobecky se zapomíná na pravidlo, že svoboda končí tam, kde omezuje svobodu jiného. Nebo zdraví, chce se dnes dodat.
Už bible radila jednu užitečnou zásadu: „Co nechceš, aby ti jiní činili, nečiň ty jim. “ Z našeho života se vytratila úcta nejen k názoru toho druhého, ale i tomu druhému. Máme se dobře a nikoho a ničeho se nebojíme. Zalezli jsme do svých sociálních bublin. Blahobyt nás připravil o pokoru. A pokora je důležitá. Zakotvuje nás a činí nás silnějšími a odolnějšími.
Může tedy za tyto problémy svoboda a demokracie? Nebyla by nakonec lepší osvícená diktatura, jak jsme kdysi u vína filozofovali? Ta se nepotácí a směřuje vpřed cílevědomě. Bohužel je však nestabilní v čase a vždy se nakonec zvrhne. Povedla se snad jedině v Singapuru (Lee Kuan Yew). Svoboda a demokracie je vždy taková, jací jsou lidé v ní. To si uvědomoval i T.G. Masaryk, když se nás k ní snažil vychovat. Bohužel to zcela nestihl. Naše svoboda a demokracie nejsou dnes naší nejlepší vizitkou. To si tak nějak uvědomujeme všichni. Ona nám nepodsunuje bludy a konspirace, v těch si libujeme my sami. Dá se však na ní pracovat, dokonce se na ní musí neustále pracovat, nemá-li se ztratit. Musí být doprovázena i zodpovědností. A co proto můžeme udělat my? Nic grandiózního, jen být k sobě vstřícnější a lepší, ctít i jiný názor a snažit se vést děti k pokoře a vzdělání. A ono se to za pár let projeví. Nejhorší je dav a jeho chování. Nebuďte davem ani v životě ani na internetu. Zkuste nenadávat a všímat si pozitivních věcí kolem sebe. Jsou tam, jen jste je dosud neviděli.
Vyšlo v Neviditelném psu 4.12.2020