Pojem mem, jako protipól genu zavedl britský biolog Richard Dawkins ve své kontroverzní knize Sobecký gen. Tak jako je smyslem života biologických organizmů šířit své geny a množit se, u člověka k tomu přibyl fenomén šíření myšlenek, nápadů a konceptů, souhrnně nazývaných memy. A některé memy jsou opravdu ulpívavé. Třeba Marxova myšlenka socializmu, od které nedokázaly zcela odradit ani zkušenosti s nacistickou a komunistickou realizací. Dnes jsou pro šíření memů ideální podmínky. Zatímco dříve to trvalo, než se nějaká myšlenka rozšířila osobním podáním, případně novinami, tak dnes se šíří internetem a médii velmi rychle. Samozřejmě díky svému množství mají mezi sebou memy také více konkurence. Zatímco při pomalejším šíření byl dostatek času posoudit kvalitu memů a oddělit zrno od plev, dnes se mohou prosadit i nebetyčné hlouposti. Stačí se podívat na youtube, Twiter či Instagram a milionové počty zhlédnutí. Naštěstí mívají i jepičí život. Memy, podobně jako geny si konkurují a bojují spolu. Proto musíme užitečné informace často lovit v moři spamů, hoaxů, trollingu a obávat se phishingu, pharmingu, cyberstalkingu a bůh ví čeho ještě.
To, že jsme náchylnější k přijímání negativních zpráv, kterých jsou media plná, je dáno evoluční zkušeností. Negativní zprávy nás varovaly a upozorňovaly na nebezpečí, která nás ohrožovala, což bylo životně důležité. Kdežto pozitivní zprávy jen pohladily naše ego. To, že se kolem naší jeskyně potuluje medvěd, bylo důležitější, než, že v lese už dozrávají divoké hrušky. Proto dnes stačí pár nepodložených internetových diskusí ohrozit proočkovanost a tedy i zdraví populace. Memem jsou i chytlavé popěvky, módní fráze, reklamní slogany. Příkladem složitého memu je politický směr, náboženství nebo vědecká teorie. Však také křesťanství nebo islám patří k nejsilnějším a nejtrvalejším memům. Křesťanský mem lásky k bližnímu velmi stmelil tuto komunitu. Učitel, který znalosti zabalí do nejatraktivnějšího memu, nejlépe vzdělá své žáky.
Člověk jako „hostitel“ memu si přitom nemůže moc vybírat, které memy bude šířit a které ne. Je to v našem podvědomí. Memy šíříme, i když se s jejich obsahem neztotožníme. Jestliže nás pobouří pořad v televizi, názor politika, či negativní zkušenost, máme tendenci to sdělit okolí, informujeme o svém odsudku, ale současně i o věci samé a mem se tak šíří úspěšně do světa.
Jak říká Dawkins Móda v odívání a stravě, ceremonie a zvyky, umění a architektura, inženýrství a technologie, to vše se v průběhu historie vyvíjí způsobem, který vypadá jako velice zrychlená genetická evoluce, ale ve skutečnosti s ní není nijak spojen. Až zemřeme, můžeme za sebou zanechat dvě věci – geny a memy. Internetové memy přinášejí svědectví o současné digitální kultuře a o tom, jak se šíří kulturní informace mezi jednotlivými osobami, tedy kopírováním, sdílením, ale také imitací, díky které se postupně jednotlivé memy mohou stát samostatnými kulturními fenomény. Oficiální věda je k memům stále opatrná, ale ať to nazveme jakkoliv tento fenomén tady je a funguje. Současné memy jen podtrhují důležitost informace v dnešní společnosti.
O memech se v poslední době začíná uvažovat také jako o potenciálním digitálním nástroji vzpoury proti establishmentu a internet plní i funkci disentu. Veřejné mínění formují i vtipy a zaručené zprávy o mocných. Přes sociální sítě se svolávají demonstrace. Jistě jste už slyšeli bezpočet citátů slavných, které bezpochyby nikdy neřekli. Ale mem se pak šíří snadněji. Čím je mem jednodušší, tím je naděje na jeho přežití a replikaci vyšší.
Jsou memy hloupé, zábavné, ale také osudové. Memy své hostitele nutí k nějakému druhu chování. O tom by mohli vypovídat miliony Němců propadlých národnímu socializmu či obyvatelé Sovětského svazu. Původní atraktivní myšlenka se může zvrhnout a nabrat jiný směr.
O úspěšnosti muže u žen dnes nerozhoduje jen jeho genofond, finanční konto, ale také memy které šíří. Memový mrzout většinou nezaujme. Vynikající jedinci v historii přišli s přelomovými memy, ale nebýt tisíců bezejmenných, které jejich memy šířili a uvedli v život, společnost by nebyla tam, kde je. Memy hrají významnou roli i v ekonomice. Každý ekonom vám řekne, jak zhoubná jsou negativní očekávání, která dokážou změnit kurs či zesílit krizi. Na šíření memů je založen reklamní průmysl. Řada memů bývá spojena s „koncem“. Století, milénia, mayského kalendáře či života.
V poslední době se v Evropě lidé věnují více šíření memů, než svých genů. A tak vymíráme. Memy umí být vysoce infekční (popěvky, vtipy), ale také umí vyvolávat alergii. Když něco řekne Zeman či Klaus, řada lidí k tomu přistupuje a priori negativně. Každý má své oblíbené memy, podle toho v jaké společenské bublině žije. Náš životní postoj formuje intelekt, zkušenosti a také memy, které nás infikovaly. I covid má své memy. Tak snad jste měli štěstí.