Po velkém třesku byl vesmír žhavý a plný jen čisté energie, ale jak se rozpínal a chladl, začala z energie kondenzovat hmota a antihmota. Z nějakého, nám dosud ne příliš jasného důvodu, nakonec zbyl jistý přebytek hmoty, která tvoří náš vesmír. Hmota vzniká z energie v souladu s Einsteinovým zákonem E = m.c2, ale protože konstanta úměrnosti daná čtvercem rychlosti světla je příliš velká, vznikne z velkého množství energie vždy jen málo hmoty. Je to obdobné tomu, kdy při dalším chladnutí z velkého objemu páry vykondenzuje relativně malé množství kondenzátu. Kapalina je mnohem hustší, než pára a také hmota je velmi koncentrovanou energií. Při dalším chladnutí dojde k další fázové přeměně a kapalina se změní v pevnou fázi. Při těchto fázových přechodech se zvyšuje uspořádanost (kapalina oproti páře a pevná fáze oproti kapalině), a proto klesá entropie. Na úkor energie vesmíru.
Tento pochod tedy dělá něco, co umí živé organizmy po dobu svého života. Počínaje zárodkem zvyšují svoji organizovanost a tedy nízkou entropii a dovedou to udržet na úkor přijímané energie po větší část svého života.
Ochlazujeme-li hmotu dále, objeví se další zajímavé vlastnosti jako supravodivost či supratekutost. Zdá se tedy, že hmota je zajímavější, čím je chladnější, nejzajímavější těsně před tím, než v ní zanikne pohyb molekul. Co by bylo pak, nevíme. Ale uspořádanost by byla velká a entropie minimální.
Naopak hmota bude asi velmi jednoduchá v černých děrách, i když S. Hawking mluví o tom, že informace v černé díře nezanikne a že její entropie je úměrná jejímu povrchu, tedy povrchu horizontu událostí. Singularita je holt singularita. Obdobně problematická je hmota ve formě vakua, čili „ničeho“. Jaká je tam entropie, lze-li o ní vůbec mluvit, když nejde o teplotě. Není to ale opravdové nic a v Planckových časech tam řádí kvantová bouře virtuálních částic.
Hmota je tedy superkoncentrovaná energie. Bohužel ji ale nedovedeme zpětně uvolnit. Je to možná proto, že nám tu zbyla jen polovina „zkondenzované energie“, obyčejná hmota a antihmota chybí. Možná by cesta byla přes trochu vyrobené antihmoty a anihilaci, ale nejspíš by jen nula od nuly pošla. Kdyby se nám superpřeměna podařila, bylo by to nebezpečné, protože by to také umožnilo superbombu, vůči které by vodíková bomba byla jen malou zápalkou.