Kdysi byla slova důležitá pro komunikaci a měla váhu. Lidé je používali, když chtěli něco důležitého sdělit. Byla používána především v přímé mezilidské komunikaci tváří v tvář. Právě proto s nimi lidé spíše šetřili. Pak však přišla média, nejprve psaná a pak i ta mluvená. Když jste však chtěli, aby vám otiskli článek, musel mít hlavu a patu a často podléhal i recenzi. To změnil internet se snadností dát tam cokoliv. A slov kolem nás přibývalo a začala na nás útočit ze všech stran. Lidé už slovům tolik nenaslouchali a začali je vnímat jako jakousi kulisu, pozadí. Už od nich primárně neočekáváme, že nám přinesou a sdělí něco důležitého. Někdy nás mají jen zabavit, obveselit či relaxovat. No a pak vše dorazily sociální sítě. Už to nebylo sdělení nějaké informace, ale emocionální vyměšování. Co jiného je, když si tam lidé sdělují „Strašně se nudím a pojídám ty hnusný lupínky. Navíc mám od rána průjem, nevím z čeho. Jestli se taky nudíš, nebo máš nějakej nápad, ozvi se“. Sice jsou to také slova, ale…. Jistě, vždycky to není zas tak strašné. Ale stále více se slova používají místo k sdělování názoru a myšlenek k hodnocení mluvčího, jako by tím bylo možné nahradit věcné argumenty. A tak se nediskutuje věcně, ale napadá. Žijeme už neobvykle dlouho v míru a relativním bezpečí a tak si nahromaděnou agresivitu vybíjíme v anonymních diskuzích pod články na netu. Výrazy, s kterými bychom nechtěli být spojováni, tam nešetříme. Možná psycholog řekne, a co, vybijí se tam, vyplaví adrenalin a pak se zklidní. Fakta si už všechna nemusíme pamatovat, protože vše najdeme na netu. Však také slovo googlit už zdomácnělo a proniklo i do přísloví. Moc se ptáš a málo googlíš. Jenomže to má háček. Kromě důležitých a zásadních informací tam najdeme spoustu balastu nebo dokonce lží. Nevědecké názory, esoteriku, parapsychologii a další. Kdo dovede oddělit zrno od plev? Ne nadarmo se říká, že chytrý člověk věří jen polovině z toho, co čte či slyší, ale jen opravdu inteligentní ví, která polovina to je. Asi je to nějaký přírodní zákon, že na netu je jen určité procento informací pravdivých a relevantních. Obávám se, že toto procento je relativně nízké. Jestliže účinnost Carnotova cyklu bývá pod 40%, tak net na tom asi nebude lépe.
Navíc v dnešním světě slova nahrazují zbraně v hybridní bitvě fake news. To je sice na jednu stranu dobře, ale na druhé straně to zaneřáďuje náš svět. K dosavadním smogům (fotochemický, světelný, akustický, vizuální….) přibyl nyní i ten slovní.
Prostě slova na nás útočí ze všech stran. Měli bychom se snažit navrátit slovu vážnost a obsah. Ne nadarmo se říkalo, že slovo dělalo muže. Stačilo dát slovo a nahrazovalo to smlouvu. Dnes se naopak spíše slovíčkaří. Mluvme tedy méně, jen když máme co říct a jsme si tím jisti. A stojme si za tím.