Lidé mají tak nějak zafixováno, že vzdělanci mají ve společnosti pozitivní roli
a jakoby vzdělání samo o sobě tak nějak implikovalo, že člověk nebude hajzl.
Ale vzdělání je jen souhrn znalostí, faktů a uvědomění si vztahů a souvislostí
a nemá nic společného s charakterem člověka. A intelekt je pouze vrozená schopnost
data analyzovat a hodnotit.
Proč jsem zvolil takový název své úvahy? Uvědomil jsem si, že za většinou zla
stojí vzdělaný intelekt. Kdo jsou otcové dnešního světového terorizmu? Synkové
z bohatých, zajištěných rodin, kterým bylo dopřáno většinou solidní západní vzdělání.
Platí to jak pro Usámu Bin Ládina, tak pro Ajmána Zavahrí a další. Tito lidé nemají
existenční problémy a přesto, nebo právě proto, mají potřebu se nějak realizovat.
Zvolí si machiavelistický způsob naočkovat masu lidí, kteří tyto problémy mají,
k náboženské revoltě. Také Marx a Engels i Lenin se neměli špatně a přesto se
rozhodli burcovat a bořit. Paradoxně snad jedině Hitler byl proletářským vůdcem
vzešlým z nuzných poměrů, i když ani ten nebyl rozhodně hloupý a měl umělecké
sklony. I v současné době jsme svědky trendu, kdy západoevropské a zejména
americké univerzity opanovali levicoví liberálové, kteří se mají dobře a chtějí
se realizovat. Kupodivu technických směrů se tento problém netýká, tam je stále
co praktického vymýšlet a realizovat, ale humanitní společenské obory procházejí
jistou krizí. Nespokojí se s pouhým popisem společnosti a vztahů v ní. To už
víceméně popsali ti před nimi, a co mají dělat oni? Jistě mění se názory a školy.
Všichni víme, že máslo je někdy škodlivé a po pár desetiletích zase vychvalované
jako nepostradatelné. Ale oni se chtějí zapsat do dějin výrazněji. Chtějí
regulovat a měnit svět. Ne takový, jaký je, ale jaký by měl být podle jejich představ.
A tak vymysleli politickou korektnost, jakýsi pokrytecký jazyk vyhlazující všechny
problémy, jakousi deformující usměvavou optiku. Všichni budou šťastní a hlavně
nikoho nezarmoutit nebo nepohoršit. Pronikli bohužel už i do politiky. Tato
pseudokorektnost jim zároveň vytváří ochrannou cenzuru. Kdo nesouzní s nimi, dostane
nálepku xenofoba, fašisty, antialarmisty, toho kdo nepochopil a vydělil se.
Vyhledávají problémy tam, kde jsme je nikdy necítili a hned je napravují. Ať už
to jsou menšiny a jejich pojmenování, sexuální orientace, vina člověka za etapu
oteplování klimatu nebo mulitikulti obohacování. Dříve jasně vnímané pravdy
většinou relativizují, ale ta jejich pravda je fundamentální.
Rozumný člověk se nad nimi může pohoršovat, ale protože se jich vyrojilo tolik,
něco to říká. Něco je s naší společností v nepořádku. Je nepochybně v krizi.
Náš život se v posledních desetiletích (a to nejen u nás) nesmírně zrychlil,
stal se dynamicky hektickým. Kdysi odborník vystačil se znalostmi získanými ve
škole po celý život, dnes znalosti a dovednosti zastarají někdy za desetiletí.
Abychom v životě obstáli, musíme se neustále učit, přizpůsobovat. To vede k
neurózám a řada lidí toto zatížení neunese a skončí v sociální záchranné síti.
Lidé ztrácejí jistotu v budoucnost. Obávají se jí a neví, jestli v ní obstojí.
Opojeni konzumem by toho chtěli tolik, ale chybí jim pokora a zakotvení. I rodina
se často relativizovala. Z internetu a médií se na ně hrnou informace, které
nemají možnost si ověřit. Válka už nejsou jen tanky a bomby, ale též zelení mužíčci
bez insignií, propagandistické stránky a kyber-útoky. Evropu zaplavují migranti
jiné kultury. A politici jsou za vším o krok pozadu. Problém je také v tom, že
lidé mluví, ale už se navzájem neposlouchají. Nehledají spolu řešení, které by
vyhovovalo většině. Co s tím? Blížíme se stavu, který organizmy řeší kolapsem a
státy válkou.
Zkuste tedy občas jen poslouchat a přemýšlet o tom, co je kolem nás. Je to málo,
ale kdyby to udělal každý druhý…..