V souladu s Moorovým zákonem stále vylepšujeme počítače a učíme je řešit problémy.
Díky své rychlosti si poradí s analýzou ohromných dat a ledacos už umí lépe, než my.
Třeba hry šachy nebo go. Na letištích v reálném čase poznají závadovou osobu
z centrální databáze. Učíme je i tvůrčím úlohám a tak logicky přijde doba, tzv.
technická singularita, kdy bude umělá inteligence lepší, než ta naše lidská.
Někteří předvídají, že se to stane už do r. 2040. Máme se obávat toho, co přijde pak?
Inteligentní stroje přebírají stále více práce ve výrobě a konstrukci.
Jestli dříve nahrazovali nekvalifikované dělníky, tak nyní to začínají být
středoškoláci. Dokonce v radiologii je dnes software lepší ve vyhodnocování
rentgenových a tomografických dat, než člověk. Očekává se, že jen v Německu
připraví v nadcházejících 10-20 letech inteligentní stroje o práci 18,3 milionu
lidí. Kam s nimi. Dosud odcházeli do služeb, ale časem pro ně nebude místo ani
tam. Přestane být možné, že se všichni lidé mohou živit prací a společnost se
začne dělit na pracanty a konzumenty. Bude to jakýsi vynucený komunizmus, každému
podle chuti a potřeb nebo se společnost rozdělí na tvořivé s vysokou životní
úrovní a ty nepracující, kteří jistě nebudou hladovět, ale na spousty výdobytků
budou muset zapomenout. Už dnes nepůsobí dobře, když žije část občanů jen z podpory.
Což až to bude víc, než polovina? Zvládneme co se spoustou volného času? Využijeme
ho k zdravému pohybu v přírodě nebo spíš k nadměrné konzumaci drog a virtuální reality,
jakožto úniku? Na totální změnu sociálního paradigmatu nejsou společnost ani
společenské vědy vůbec připraveny.
A jak se k nám postaví umělá inteligence? Jako my k delfínům a lidoopům? Jistě
časem ztratíme své dominantní postavení na planetě. Pro distribuovanou, samu sobě
konkurující umělou inteligenci budeme spíše přítěží, ale centrální inteligenční
centrum planety by nás mohlo chránit, jako my chráníme diverzitu biologických druhů.
Takže, snažte se být se svým notebookem nebo PC kamarádi už dnes!