Dnešní hrátky kolem islámu a filosofické diskuse kolem multikulti vytvářejí
jistou paralelu s třicátými lety minulého století, kdy narůstalo nebezpečí nacizmu.
V Evropě se konečně po válce a krizi zase začínalo žít lépe a tak lidé a politici
bagatelizovali nebezpečí totálního nacionálního socializmu. A přitom signálů
bylo už tehdy dost. Represe Židů, brutální čistky a expanzionistické plány na
nastolení germánské nadvlády. Většina politických proudů na západě však říkala
„ono to nebude tak zlé, Němci jsou přece vzdělaný a inteligentní národ, ti by
se nedali zglajchšaltovat. Hitler nakonec bude muset zmírnit svůj postoj.
Přece teď neopustíme rodiny a nepůjdeme s ním do války“. Nešli, když byl ještě
slabý a tak museli jít, když byl na vrcholu moci.
Současný islám, přesněji řečeno jeho extrémistické složky, také vysílají jasné
signály a to jak svou teroristickou činností, tak i neskrývanými plány na
celosvětové vítězství islámu. Prosazují se stále více jak v západních
muslimských menšinách, tak i v některých islámských státech. Největším problémem
je momentálně tzv. Islámský stát v Iráku a Levantě. Ti dokumentují názorně,
jak by taková nadvláda islámu vypadala. Vraždy západních rukojmích na internetu,
nucené konvertování poražených k islámu nebo smrt, sexuální zotročování žen.
Důsledné uplatňování šariji, která snad mohla mít nějaké opodstatnění před více,
než tisíci lety.
A co dělá naše kultura? Svou naivní podporou arabského jara jsme destabilizovali
několik diktátorských režimů, které zajišťovaly rovnováhu a status quo. Zase
říkáme, všichni muslimové nejsou přece špatní, oni by nešli proti nám.
Domluvíme se s nimi. Jenomže nové generace původních přistěhovalců se radikalizují
a říkají si, proč se má tak dekadentní a plytká kultura tak dobře a my ne?
To Alláh přece nedopustí. A asimilovaná a poklidná většina muslimů mlčí a sama
se bojí. Konec konců relativně malá část zfanatizovaných nacistů či komunistů
také držela v šachu celý národ. Ono to ještě nějaký čas vydrží, dokud máme převahu.
Ale až se to postupně vyrovná, pak se problém projeví plnou silou a bude o to horší.
Komunisté také šířili celosvětovou revoluci, dokud mohli a ani islám nepřestane.
To prostě vyplývá z povahy věci. Není to o nějaké racionální diskusi, zvážení
priorit a dosažení kompromisu. Ti, co zneužívají korán, neznají slovo kompromis
nebo ústup. Buď vše, nebo smrt a posmrtný život v Alláhově ráji.
Evropa se prostě nepoučí. Je mnohem snadnější problém relativizovat, než nějak
řešit. Takže nějaký čas ještě můžeme filosofovat ve svém konzumním pohodlí, ale
náš čas se krátí a Damoklův meč visí na stále tenčí niti. Blízko je doba, kdy
už budeme muset zaujmout nějaké stanovisko. Tedy pokud nejsme už tak zpohodlnělí
a vyprázdnění, že ani nechceme bojovat o své přežití. Najde se ještě nějaký
Winston Churchill nebo jsou kolem nás už jen samí Chamberlainové?
Vyšlo v Neviditelném psu dne 31.10.2014