Řekni mi co čteš ....

a já ti řeknu jaký jsi praví jedno přísloví. Před lety jsem jeho aplikací rozesmál svoji dceru připravující se k maturitě. Věřte, nevěřte četla zrovna Idiota.
Úsměv mi však mrzne na rtech, když si uvědomím, že já nečtu ani toho. Místo toho čtu především podnikovou legislativu, které přibývá jako hub po dešti a která jistě brzy dosáhne rozsahu Ottova naučného slovníku. Sami uznáte, že to není četba příliš povznášející a jistě se podepisuje na mém slovníku a vyjadřovacích schopnostech. Však jsem nedávno oznámil dysfunkci faxu svému nadřízenému slovy: ”V papíru došel fax”! Jistě bych však dopadl ještě hůře, kdybych četl opravdu každou legislativu, kterou podepisuji. V lepších chvílích pak čtu návrhy projektů, studie uskutečnitelnosti, různé přehledy, rozpočty města či TÚ a zápisy z kolegia. Je li už opravdu dobře, tak odborné časopisy, HN a Ekonoma (ty poslední péčí Spolany však již jen do konce t.r.) a jako koníčka ve chvílích intimního volna pak počítačové manuály. Naštěstí se mi jednou za pár let něco přihodí, jako operace žlučníku či břišní kýly a já si pak v době rekonvalescence přečtu i útlejší beletrii či román. Ale básničku, tu si raději napíšu sám. Není potom divu, že takto deformován a jednostranně utloukán si občas musím říci dost a vydat jedny OISOVINY. A ono to pomáhá, aspoň na čas. Doporučuji!    říjen 1997